ŠUMPERK · Má pro strach uděláno. I když na MARTINA JANEČKA nečeká žádná jednoduchá šichta, velké výzvy se nebojí. „Neobávám se absolutně ničeho,“ ujišťuje po svém návratu do Šumperka. Hlavním cílem staronového kouče hokejových Draků je dovést svůj výběr k záchraně v náročné sezóně, na jejímž konci se může odporoučet do druhé ligy až pět klubů.
Petr Fišer
„Záleží jen na nás, jak tvrdě budeme pracovat a jak statečně se se vším budeme prát. Už teď cítím, že v tom nejsem sám. Všem příznivcům můžeme slíbit, že tu budeme vždycky pro ně. Zároveň na ně spoléháme. Jejich podporu budeme moc potřebovat,“ vzkazuje početné fanouškovské obci. Až v září všechno vypukne, nastane doba pravdy. „Nesmí se podcenit žádný detail ani aspekt. Pokud někdo udělá něco jen provizorně nebo napůl, tak prostě spadne. Proto jsme snad včas začali tvrdě makat. Musíme složit dobrý tým a hráčům vytvořit takové podmínky, aby se mohli soustředit jen na hokej. Teprve potom vznikne šance uspět. Musíme táhnout za jeden provaz a jít správným směrem. Jeden za všechny, všichni za jednoho!“ burcuje oblíbenec šumperských fanoušků.
Šumperk to myslí vážně
Po ukončení spolupráce s ambiciózní Porubou rychle získal nové angažmá. Šéf Draků Vladimír Velčovský využil situace a hodil mu rukavici, která na zemi dlouho nezůstala. „Ve velice slušně rozjeté sezóně došlo na šňůru proher a vedení klubu vsadilo na změnu trenérů. Na jednu stranu to nikdy není příjemné, na druhou stranu to patří k životu každého trenéra. Vždycky záleží, jak a co člověk umí ze situace vytěžit,“ vrátil se k ostravskému vyhazovu. Není uražený ani zhrzený. Naopak si váží příležitosti, kterou mu Poruba dala. „Poznal jsem fajn lidi a řadu výborných hráčů. Teď všem přeji, ať v play-off dojdou tam, kam si přejí.“ Janeček je za dračí laso vděčný. Krok zpátky ve svém rozhodnutí nevidí. „Je to úhel pohledu. Vůbec si nemyslím, že by měl lepší trenér hrát o postup do extraligy a horší bojovat o udržení v soutěži. Oba cíle jsou nesmírně náročné a já už se soustředím jen na to, abych klubu i hráčům co nejvíce pomohl. Snad se nám to společnými silami povede a příští jaro budeme chystat další ročník Chance ligy. V Šumperku si hokejová veřejnost prvoligovou soutěž zaslouží.“ Opětovné námluvy s bossem Velčovským nabraly rychlý spád. „Ozval se mi a předložil mi nabídku spolupráce. Situaci jsme rozebírali dost do hloubky na to, abych se utvrdil, že to šumperský hokej myslí s působením v první lize vážně. Mám pocit, že by věci mohly mít hlavu a patu. Teď záleží jen na nás všech, jak tvrdě se na sezónu připravíme. Nic jiného než absolutní odevzdání nemá šanci. A to hlavně s ohledem na nekompromisní systém a počet týmů, které sestoupí,“ varuje staronová „jednička“ na šumperské střídačce.
Jedno jméno za druhým
Pod jeho rukama se začíná tvořit konkurenceschopný soubor. Spokojeným příznivcům se servíruje jedno zajímavé jméno za druhým. „Někteří hráči mají v dnešní době vysoké nároky a ne vždycky dosáhneme na to, co bychom si přáli. I tak se nám daří získávat typy hokejistů, které si v klubu přejeme mít. V kabině nastane obrovský průvan. Do složeného mužstva je potřeba vnést velké množství energie a odhodlání uspět. Měli by v něm mít místo zkušení borci, kteří budou udávat směr hry i kabiny. A také by v něm mělo být dravé mládí, které našemu hernímu pojetí dodá potřebný elán,“ odhaluje své představy Janeček. „Cesta správného vyvážení je směr, jímž chceme kráčet. Na trhu hledáme i jedince neokoukané či opomíjené. Vidíme v nich nevyužitý potenciál a naším úkolem bude, abychom je tréninkem i prostorem ve hře nechali rozkvést. Oni nám to vrátí. Jsme o tom přesvědčení.“ Z neúspěšné skvadry, která vyhrála pouze sedm zápasů z čtyřiatřiceti mistrovských utkání, zůstane jen torzo. Není divu. „Skladba týmu je živým organismem a názory na některé hráče i jejich role v mužstvu se můžou časem měnit. Ti, s nimiž nepočítáme, se naše rozhodnutí dozví co nejdříve. Jsme si vědomi, že je fér, aby dostali čas na hledání nového angažmá.“ Martin Janeček na rozdíl od svého předchůdce Sobotky bude mít k ruce asistenta. Je za to rád. „První liga se s jedním trenérem dělat nedá, to víme všichni. Pan Velčovský mi při výběru kolegy nechal volnou ruku. Moje volba padla na mladého talentovaného parťáka. Jeho působení v klubu bylo rychle dotaženo do konce a teď je na nás, abychom svou prací a výsledky vedení dokazovali, že investovalo správným a chytrým způsobem.“
Buďte první kdo přidá komentář