POSTŘELMOV · Taky už se těšíte, až se zase konečně vyběhne na hřiště? Na to, jak někteří chtě nechtě uslyší: „No ty vole, ty vypadáš. To jsi snad ani neslezl z gauče, ne?“ Anebo na těch pár poctivců, kteří budou skřípat zuby, až trenér vyřkne: „Chtěl jsem už začít s míčem, ale když to vidím, tak tento týden pouze kondice…“ Já ano. Tady ovšem moje nadšení končí. Narůstající nejistota startu jarní části soutěže je po roce opět hmatatelná. Negativní dopad vidím především ve ztrátě motivace dosáhnout určitého cíle, výsledku nebo progresu.
Ondřej Panák
Zůstaňme u fotbalu. Každý zdravě fungující tým si stanovuje ambice, které ho ženou dopředu. Tento postup by měl generovat potřebnou motivaci. Od vedení, přes trenéry až po hráče. Co ale nastane v momentě, kdy to opětovně není možné? Vedení bezesporu přestane naplňovat danou myšlenku rozvoje svého klubu. Logicky totiž nebude mít možnost, jak a kde si všechno ověřit v praxi. Ani nejnadupanější Football Manager totiž nenahradí soutěžní utkání. Tento fakt bude mít samozřejmě okamžitý efekt na práci trenérů. Málokterý kouč bude dál poctivě hloubat nad kvalitní přípravou tréninkové jednotky, pokud mu bude jasné, že pracně vypilovaná taktika jeho týmu se přes jaro rozplyne někam do ztracena. Co si budeme namlouvat, od hráčů žádný parádní hec rovněž nečekejme. Vidina možnosti „odchodit zápas“ bude docela lákavá. Proč se taky na hřišti dřít a stresovat, když je vlastně úplně jedno, jestli skončím první, nebo poslední. Tato sezóna se totiž může opět škrtnout. Daleko horší následky to může mít u mládežníků. Byli totiž zvyklí každé odpoledne po škole vyběhnout na hřiště nebo do haly. Soutěžit po tréninku, kdo dá větší „pecku“ do brány. Věděli, že o víkendu musí brzo vstávat, protože je čeká nový zápas proti klukům a holkám z vedlejší vesnice, který přece tentokrát musí vyhrát. Najednou nic z toho dělat nemůžou a nevědí proč. „Vždyť mi naši doma pořád říkají, ať nesedím u počítače a jdu radši na hřiště.“ Jenže teď je všechno jinak. Touha a chuť sportovat tady dostává přímý direkt. A co fanoušek? Ani on v pomyslném vláčku nechybí. Podporovat svůj tým a dobrovolně přispívat nějakou tu korunu do oddílové kasy, aby viděl na hřišti slow motion fotbal, ho motivovat nebude. Pravda, pokud vůbec dohlédne přes plot stadiónu… Byla by ale velká chyba vidět všechno černě. Vím, že většina z nás se snaží hledat způsoby, jak dostat fotbal z autu opět do hry. My si ho totiž vzít nenecháme. Tak nás nechte sportovat, v rámci možností se přizpůsobíme!
Buďte první kdo přidá komentář