VÍTKOVICE, ŠUMPERK • Chytil příležitost za pačesy. Možná by se mohlo zdát, že šlo o mávnutí kouzelného proutku, výkonnostní progres PETRA GEWIESEHO byl ale natolik výrazný, že si výjezd do nejvyšší patra zasloužil.
Petr Fišer
„Dostat se do extraligy? Skvělý pocit! A taky moje životní šance. V koutku duše jsem věřil, že by se mi to mohlo podařit, ale určitě jsem si nemyslel, že se mi to povede takhle rychle. Vždyť jsem ještě loni hrál druhou ligu a teď mám ve Vítkovicích smlouvu do konce sezóny. Udělalo mi to velkou radost,“ svěřoval se nedávno ještě kapitán šumperských hokejistů. Do karet mu nahrál předsezónní pakt, který vedení Draků uzavřelo právě s ostravským velikánem. Hráčský ropovod může proudit oběma směry. Zatímco premiérový start s Litvínovem představoval jen dietní snídani ve znamení sedmiminutové ochutnávky, v dalších duelech se všechno rozjelo naplno. „Začínal jsem na pozici sedmého beka. V dalších zápasech mě trenéři posunuli do základní šestky a nejspíš se mnou byli spokojení. Dali mi další šance, za což jsem byl pochopitelně rád,“ vrátil se o pár týdnů zpátky rodák ze Šumperka. Ve vítkovické hierarchii dokonce povýšil natolik, že se stal načas součástí elitní formace. Společnost mu nedělal nikdo menší než Roman Polák, někdejší zadák Dallasu, San Jose, St. Louis či Toronta. „Je neuvěřitelné, když můžete hrát v obranné dvojici s někým, jako je on. Čiší z něj zkušenosti a je vidět, že se ho ještě nedávno týkala kanadskoamerická NHL. Pro mě jde o velkou školu. Navíc i v kabině je to super chlap. Samozřejmě je trošku nezvyk, když v ní najednou sedíte s takto zkušenými hráči, ale kluci mě přijali úplně v pohodě. Parta je ve Vítkovicích výborná,“ pochvaloval si Gewiese. „Snažím se od Romana nasávat co nejvíc. Sám mi říká, že na ledě jsme oba rovnocenní. Když nastupujeme v jedné dvojici, máme to vyvážené. Není to o tom, že by jeden z nás jen bránil a druhý jen útočil. Hlavně se pokaždé snažíme plnit pokyny a úkoly od trenérů,“ popisoval sedmadvacetiletý bek, jenž v poslední době tvořil obranný pár s lotyšským reprezentantem Guntisem Galvinšem. Ačkoliv kariérně povýšil, na klub z Tyršova stadiónu nezanevřel. „S klukama jsem v každodenním kontaktu. Jejich výkony a výsledky budu sledovat. Myslím si, že v obraně teď povystoupí Dan Kabelka. V útoku to zase bude na Tadeáši Jarošovi, kterému se daří. Jsou to podle mě jedny z hlavních opor týmu,“ netajil svůj pohled na věc. „Všem bych chtěl poděkovat za podporu. Speciálně panu Velčovskému, že mě uvolnil. V Šumperku jsem měl pořád platnou smlouvu. Nebylo to pro mě jednoduché rozhodování, ale všichni mi říkali, abych do toho šel a drželi mi palce. Moc si toho vážím. Udělám všechno pro to, abych je nezklamal.“ Jako by se zničehonic ocitl v jiném hokejovém světě. Zázemí ve zrekonstruované, leč velmi staré Škoda aréně v porovnání s „palácem“ ve vítkovické části Ostravy? Jako nebe a dudy. „Je to skok úplně někam jinam. Ve Vítkovicích máme saunu, masáže a další výhody. Je vidět, že to je jedna z nejlepších hal v České republice. Teď už si přeju hlavně to, aby se nám začalo dařit týmově a aby na stadión mohli diváci. Hodně mi to chybí.“ A co bude dál? „Soustředím se na letošní sezónu. Potom se uvidí, jak se situace vyvine a vyvrbí. Samozřejmě je jasné, že bych se v extralize rád udržel,“ nezastíral Petr Gewiese. Šťastlivec, co chytil příležitost za pačesy…
Buďte první kdo přidá komentář