ŠUMPERK • Rodinná tradice zůstala zachována. JAN KUČERA kráčí po cestě, kterou si vybral jeho táta Radek. A daří se mu. Hokejový talent ze Šumperka zaznamenal premiérový zásah v mužské kategorii jako sedmnáctiletý „elév“.
Petr Fišer
Odchovanec Mladých Draků na domácí střetnutí proti Litoměřicím nikdy nezapomene. „V zápase jsme měli dobrý začátek. Hned při prvním střídání jsme jeli tři na jednoho a nastřelili tyčku, což mi hodně pomohlo. Ujistil jsem se, že to vlastně není nic náročného. A že jsem dal gól? Paráda. Ještě suprovější pocit by to byl v případě, kdybychom vyhráli,“ připomněl porážku 2:3 po nájezdech. „Bylo mi vyčítáno, že jsem se po gólové dorážce vůbec neradoval. Ale kdybych si v hlavě dopředu promýšlel, jakým způsobem budu slavit, už bych gól nikdy nedal. Neměl jsem potřebu něco takového řešit, vždycky jsem reagoval spontánně,“ vysvětloval důvod chladné reakce po snížení na 1:2. Kotouč, s nímž skóroval, si „ukrást“ nenechal. „Je to hokejové pravidlo spojené s tradicí. Vystavil jsem si ho doma na poličku mezi puky, které už tam mám za první góly v dorostenecké extralize a reprezentaci.“ Kučera junior se narodil jedenáctého jedenáctý. Jako by mu jedenáctka byla souzená. Dvě jedničky totiž nosil na dresu jeho otec. „Taťka byl šťastný, pogratuloval mi, ale že bychom to speciálně oslavovali, to ne,“ vrátil se ke slavnému momentu „litoměřického“ duelu. „Myslím si, že není den, kdy bychom hokej neprobírali. V rodině je to hodně žhavé téma.
„Co se mi honilo hlavou, když Honza vstřelil svůj první gól za muže? Byl to hezký pocit. Využil nováčkovského elánu a teď je potřeba, aby na to navazoval v dalších zápasech. Čerstvě je mu sedmnáct let, takže jsou to pro něj velmi prospěšné herní příležitosti. Kvůli škole jsem rád, že se kluby domluvily na působení v Šumperku. Nedokázal bych si představit, že by jezdil někam dál než do Olomouce, kde má hrát za juniorku. Dostal možnost sbírat zkušenosti s mužským hokejem tam, kde je doma, což je super. Hlavně ať pořádně dostuduje, potom se uvidí.“ Radek Kučera o svém synovi
Ať už se bavíme o mně, o zápase nebo všeobecně. Víc mi radí, než že by mě kritizoval. Připomíná mi, co jsem udělal špatně a jak bych to měl udělat jinak. Většinou jde o technické věci, třeba střelbu mám opravdu hodně špatnou. Určitě to u nás není postavené tak, že by jen chválil. Říkáme si pravdu. Sám vím, když hraju špatně.“ Radek Kučera zapustil pod bludovským kopcem pevné kořeny. Pokud syn Honza neusne na vavřínech, mohl by to v aktivní éře dotáhnout ještě dál než současný trenér šumperských dorostenců. „Cítím, že je to speciální, protože taťku v Šumperku všichni znají. Jsem rád, že můžu hrát ve městě, kde bydlím a kde hraju hokej odmalička. Pokud jde o nás dva, jsme po herní stránce dost odlišní. Pro tátu bylo charakteristické přetahování před brankou, tvrdá střela a silové pojetí s častými souboji. Co vím, tak dával spoustu gólů. Já na souboje moc nejsem, spíš si s pukem pohrávám,“ porovnával mladší Kučerův potomek. Od listopadu sedmnáctiletý útočník se k hokeji vrátil po vynucené pauze. „Za olomouckou juniorku jsem stihl odehrát asi tři zápasy a musel jsem na operaci kolena. Táhlo se to docela dlouho a problémy bohužel úplně nezmizely,“ nevyloučil návrat na operační sál. „Kdybych nesportoval, už by se to nejspíš neřešilo a nic dalšího se nedělalo. Každé koleno to vezme jinak. Moje to moc dobře nezvládlo, takže by se meniskus asi musel vzít o trochu víc.“ Zpočátku jej bolavé náznaky nechávaly relativně klidným. „Byly to takové malé věci. V jednom zápase mi ale při odrazu od hráče v koleni křuplo. I když byl meniskus utržený, ještě jsem po týdnu pauzy nějaká utkání odehrál.“ Nakonec se léčil skoro čtyři měsíce. A pořád to ještě není úplně ono. „V zápase hraju na sto procent, ale po zátěži se koleno ozve. Proto musím být poctivý v regeneraci. Chodím na magnety, kde mi do něj pouští elektrický proud, aby se lépe zregenerovalo.“ Pro nadějného forvarda to bylo první vážnější zranění v kariéře. „Když to vezmu tři sezóny zpátky, od dorostu jsem vynechal snad jen tři utkání. Jinak jsem odehrál úplně všechno. Je to hrozná zkušenost. Moc se těším, až budu na ledě bruslit bez toho, aby mě něco nebolelo. Možná jsem začal moc brzo a start jsem uspěchal. Musel jsem se trochu zklidnit.“ Do mužského áčka si ho vytáhl hlavní kouč Draků Martin Sobotka. Jan Kučera je stále hráčem Šumperka, jenž měl v probíhající sezóně pravidelně naskakovat do juniorské extraligy. A to v dresu olomouckých Kohoutů, k nimž byl zapůjčen na celosezónní hostování s možnými návraty do rodného města.
Buďte první kdo přidá komentář