Schválení současných návrhů na změny, které výrazně ovlivní realitní trh, se dotkne všech, kteří tento rok již koupili nebo teprve koupí nějakou nemovitost. Jedna z těchto změn se však může dotknout i těch, kteří nemovitost koupili i dříve. Jedná se o tři hlavní změny – 1. návrh na zrušení daně z nabytí nemovitostí, 2. návrh na zrušení odpočtu úroků z hypoték a úvěrů ze stavebních spoření a 3) návrh na prodloužení „časového testu“ pro neplacení daně z příjmů při prodeji jakékoliv nemovitosti.
(vv)
Většina veřejnosti přirozeně vítá každý návrh na zrušení jakékoliv daně. To je logické. Zvláště v případě daně, kterou jsou povinni hradit všichni, kteří nakoupí jakoukoliv nemovitost zapsanou v katastru nemovitostí, s výjimkou novostaveb a několika málo dalších výjimek. V případě koupě za cenu dvou miliónů korun se tak jedná o daň ve výši 80 000 Kč. „Takovou úlevu bychom pochopitelně uvítali – za ušetřené peníze můžeme pořídit například významnou část nové domácnosti,“ shodují se oslovení zájemci o koupi bytů i domů.
Návrh na zrušení této daně má však háček v podobě téměř souběžného zrušení odpočtu úroků z hypoték či úvěrů ze stavebních spoření. Při koupi nemovitosti za uvedenou částku tedy nyní zaplatíte daň ve výši 80 000 Kč, pokud ale ke koupi využijete hypotéku ve výši např. 1 600 000 Kč (zbývajících 400 000 Kč jsou Vaše vlastní zdroje) s úrokem 3 % p. a., pak tyto úroky činí 48. 000 Kč. To je suma, kterou si můžete podle stávajících pravidel odečíst ze svého daňového základu (u daně z příjmů u fyzických osob). Ze svých daní si proto takový poplatník může fakticky odečíst částku ve výši 7 200 Kč (15 % daňového základu). Komu se tedy chystané změny vyplatí, a komu ne?
„Je to vlastně jednoduché – pokud budou tyto změny schváleny, jednoznačně si polepší ti, již nemovitosti koupí bez využití hypotéky či úvěru ze stavebního spoření. Zvýhodněni budou také ti, kteří sice financování z peněžních ústavů využijí, ale odpočtů na úrocích z těchto půjček by nemohli z různých důvodů využít, anebo by tyto odpočty za celou dobu splácení půjčky byly menší než úspora na dani,“ vysvětluje nezávislý finanční poradce Petr Mertl ze Šumperka.
Naopak na tyto změny zřejmě nejvíce doplatí ti, kteří by buď byli z placení daně z nabytí nemovitosti osvobozeni a zároveň financování koupě nemovitosti řeší půjčkou (typicky pro koupi nových nemovitostí, družstevních bytů apod.), nebo ti, kteří by v součtu na odpočtu úroků z půjček ušetřili více než na úhradě této daně.
Posledním návrhem je prodloužení lhůty pro osvobození z placení daně z příjmů v případě prodeje nemovitosti, a to ze stávajících pěti na deset let. Plátcem této daně se stává každý, kdo koupí nemovitost a opět ji prodá ve lhůtě kratší, než stanoví zákon. Samotným základem této daně však není celková kupní cena, ale pouze rozdíl mezi cenou nákupu a prodeje. „Tedy pokud fyzická osoba koupí kupříkladu byt za cenu jeden milión korun, ten pronajímá a za tři roky jej prodá za cenu 1 500 000 Kč, vzniká mu daňová povinnost ve výši 15 % z rozdílu těchto částek, tedy z 500 000 Kč. Měl by tedy státu uhradit daň ve výši 75 000 Kč,“ popisuje stávající stav Mertl a dodává: „Jsou zde však i další okolnosti a možnosti, které vedou k osvobození placení této daně, nebo alespoň ke snížení daňového základu,“ dodává poradce. Proti této poslední změně se tak bouří především investoři, tedy fyzické i právnické osoby, které kupují různé typy nemovitostí k tzv. investici – obvykle k jejímu pronájmu a následnému budoucímu prodeji.
Co říci závěrem k dopadům navrhovaných změn na realitní trh? Určité změny se podle vyjádření zkušených realitních makléřů očekávají zejména ve velkých městech typu Praha, Brno, Ostrava, nicméně na šumperský, mohelnický či jesenický trh s nemovitostmi by dané změny žádné velké dopady mít neměly. „Nanejvýše se určité změny projeví pouze u konkrétních zájemců o koupi určitých typů nemovitostí v závislosti na dané lokalitě,“ připouští zkušený realitní agent Radek Svítil ze Šumperka.
Buďte první kdo přidá komentář