Tak jako už čtyřikrát, i letos šumperský oddíl vzpírání pořádal soutěž Šumperský Valibuk. Je to zároveň šance prezentovat náš oddíl, proto jsme si dali i letos záležet.
A to nejen cenami, se kterými nám pomohly firmy Apator Metra, Elkov a Vrky spolu s.r.o.. Stejně jako v loňském roce, opět přislíbily účast mažoretky z Rudy nad Moravou. A nebyl by to Šumperský Valibuk, kdyby hlavní cenou nebyl obrovský dřevěný špalek společně s o něco menším dortem ve tvaru špalku. Závodníci se mohli těšit i na originální medaile, které vytvořil na 3D tiskárně jeden z členů oddílu, Kuba Prokop.
Soutěž jsme chystali dlouho dopředu. Opět jsme počítali s tím, že bude závod probíhat pod širým nebem. Ráno, při přípravě sportoviště vše vypadalo v pořádku. Ale jakmile bylo všechno nachystáno, začalo pršet. Doufali jsme, že přestane, ale čím víc se blížil začátek soutěže, tím byl déšť silnější. nezbylo tedy, doslova za pět minut dvanáct, přesunout již nachystané sportoviště na vhodnější místo v areálu Tyršova stadionu.
A bylo to tak akorát, protože už se pomalu začali objevovat naši soupeři. Celkem se pro sportovní klání registrovalo dvacet sportovců/sportovkyň. Z toho osm z pořádajícího oddílu (David Maks, Ondra Dobrovolný, Pavel Ščučka, Matyáš Pik, Zbyněk Košťák, Jan Jílek, Pavel Vykoukal a Tomáš Pliska).
Asi nejlehčí startovní pozici měl Marek Trbušek z Náměšti na Hané v kategorii „do 15 let“, kterému bohužel protivníci nedorazili. Přesto se tím nenechal rozhodit a jeho výkon rozhodně nebyl „jen tak do počtu“. Ženy dorazily dvě, obě také ze vzpěračského oddílu z Náměšti na Hané. Kategorie veteránů měla tři členy. Oproti tomu, kategorie „do 18 let“ a „muži“ hostily hned po sedmi závodnících. Nicméně, bez ohledu na počet soupeřů, všichni se snažili, seč mohli.
A v jakých disciplínách se soutěžilo ? Šumperský Valibuk sestával jako obvykle ze tří disciplín – hod kettlebellem, přemístění činky na ramena a dřepu. A na závěr, nepovinná a zvlášť hodnocená disciplína – tah auta.
Původně bylo v plánu vystoupení slečen ze skupiny mažoretek z Rudy nad Moravou před každou disciplínou. Bohužel, vzhledem k počasí bylo nutné časový sled jejich vystoupení upravit. Proto byly jejich kratší výstupy sloučeny do jednoho delšího, který proběhl ještě před začátkem soutěže. Prostor pro vystoupení měly vlivem deště také o něco menší, než bývají zvyklé. Nicméně ani to neubralo jejich prezentaci na kráse a všechny postupně odcházely z pódia následovány potleskem. A stačí se podívat na fotky z jejich vystoupení, na obličejích všech diváků vykouzlilo úsměvy.
Tím skončilo to příjemné, a z diváků, sledujících mažoretky, se rázem stali soupeři, kteří si nedali nic zadarmo.
Soutěžilo se ve třech disciplínách, za každou z nich bylo možné, v závislosti na umístění získat až 50 bodů. Součtem bodů se pak určilo pořadí v jednotlivých kategoriích.
První disciplínou bylo přemístění činky na ramena. Pravidla byla jednoduchá, dostaň činku na ramena, jak umíš :-). Takže bylo k vidění mnoho stylů, některé lepší, jiné horší. Hodnocení disciplíny bylo také jednoduché, na takzvaný relativ. Tj., od váhy činky se odečetla váha závodníka. Takže komu vyšlo nejvyšší číslo, dostal ve své kategorii nejvíce bodů. Všichni dělali co mohli a vzhledem k tomu, že se soutěžilo na relativ, záleželo na poměru výkonu a váhy závodníka. Naopak nejvyšší přemístěná váha automaticky neznamenala vítězství ve skupině… Tady byly ve výhodě soutěžící, kteří se věnují vzpírání. I když ani ti neměli automaticky vyhráno. Ani soupeři, kteří spoléhali spíše na sílu než techniku nebyli bez šance. Nejlepší relativ měl šumperský závodník, Tomáš Pliska – zvládl 35,1 kg. Naopak nejvyšší přemístěná váha byla v rukou dalšího šumperského borce, Pavla Vykoukala – 140 kg. Ani další z domácích se nedrželi zkrátka. A to ani v případě Davida Makse (přemístil 80 kg), který nedávno absolvoval operaci slepého střeva, ani Pavla Ščučky, kterého se před pár dny zotavil ze zlomeniny zápěstí (přemístění 90 kg). Stejně jako předchozí dva, i poslední z našich „mladých“, tj do 18 let, Ondra Dobrovolný, šel do soutěže naplno a vyrovnal své maximum v přemístění – 80 kg. Maty Pik neměl úplně svůj den, když dostal na ramena „jen“ 90 kg (běžně zvládá i cca 15 kg víc), lépe se dařilo Janu Jílkovi (100 kg) a Zbyňkovi Košťákovi (110 kg).
Druhou disciplínou byl dřep. I tady byla možnost použité techniky poměrně volná. I tady, stejně jako přemístění, se soutěžilo na relativ, tj. od váhy činky ve dřepu se odčítala váha závodníka. Ani teď se soutěžící nedrželi zkrátka a hned čtyři se dostali na váhu 200kg a více. Nejtěžší činku zvládl Ondřej Ščuglík (220 kg), následovaný šumperským P. Vykoukalem (215 kg), Danielem Kryslíkem (205 kg) a Denisem Kryslíkem (200 kg). V kategorii žen zvládla Julie Švecová 120 kg a Natálie Melichová 80 kg. Nejlepší relativ zaslouženě držel O. Ščuglík – 130,5 kg. Ačkoliv nebojovali o přední příčky svých skupin, i zbývající závodníci šli na hranu svých možností. Zároveň se ukázalo, že naše tréninky nejsou sice nic lehkého, ale účinek mají. Předvedli to Ondra Dobrovolný a David Maks, kteří u nás trénují teprve rok a téměř se jim povedlo zdvojnásobit výkon ve dřepu z loňska. Osobnímu rekordu se přiblížili nebo ho i vyrovnali: Matyáš Pik (160 kg), Jan Jílek (130 kg), Pavel Ščučka (130 kg). Ondra Dobrovolný (100 kg), Pavel Vykoukal (215 kg).
Třetí (a vlastně rozhodující) disciplínou byl hod kettlebellem. Soutěžící si (mimo kategorii do 15 let) mohli zvolit váhu kettlebellu, kterým házeli. Mohli volit od 12 kg až do 40 kg. Samozřejmě čím těžší zátěž, tím lepší přepočet. Není proto divu, že hned třináct soutěžících se odvážilo házet 40 kg kettlebellem. Nejdelší hod s touto vahou pak zvládl T. Pliska (Šumperk), když hodil 4,2 metru. Závodníci při hodech napínali poslední síly, přece jen, šlo o to získat posledních pár bodů a dohnat případnou ztrátu na soupeře. Každý měl k dispozici tři soutěžní hody a všichni se snažili až do konce. Zkoušeli různé techniky i váhy kettlebellu.
Tím se uzavřel Šumperský Valibuk a nastal čas pro doplňkovou disciplínu, tah auta. M. Trbušek (kategorie do 15 let) tahal vozík (cca 160 kg). Ostatní pak tahali osobní auto. Váha auta byla cca 1600 kg a asfalt byl po dešti pořádně mokrý. Přesto se většina soutěžících rozhodla pokoušet štěstí i v této disciplíně. Neměli to lehké. Každý dostal dva pokusy. I tady byl styl volný, takže jsme viděli různé techniky a styly. Záleželo však nejen na síle, technice tahu, ale s ohledem na podklad i na kvalitě obuvi. Nicméně třeba David Maks předvedl, že ani v sandálech není nic ztraceno. Všichni soutěžící se vešli do rozmezí cca 20 sekund. Náročná příprava se nicméně šumperským závodníkům vyplatila, protože první tři místa obsadili borci z šumperského vzpírání (P. Vykoukal, T. Pliska, Matyáš Pik), následovaní „cizím“ Danielem Kryslíkem.
Zbývalo jen zjistit, kdo z vítězů jednotlivých kategorií získá už klasický špalek a k němu příslušející obrovský dort stejného vzezření. Tak jako každý rok se soutěžilo v namotávání zavěšeného závaží na kolík. Stačilo pár vteřin a bylo to jasné. Pátý skončil O. Ščuglík (do 18 let), čtvrtý D. Kryslík (muži), třetí Julie Švecová (ženy), druhý M. Trbušek (do 15 let) a konečně první – T. Pliska (veteráni), z pořádajícího oddílu.
A protože byl dort opravdu veliký, rozhodl se vítěz podělit se s ostatními soutěžícími a diváky. I tak mu zbyl na doma ještě hodně velký kus :-).
Buďte první kdo přidá komentář