ŠUMPERK · Ještě ani pořádně nezačali a už se na nich projevuje dlouhá přestávka. Fotbalisté ze Šumperka se po několika dnech společného trénování museli popasovat s nadprůměrným počtem zdravotně indisponovaných smolařů. Nejrůznějších neduhů se vyrojilo jako hub po dešti.
Petr Fišer
„Kluci v rámci individuálního plánu poctivě běhali, jezdili na kole, posilovali, v zimě chodili na běžky. Přes různé aplikace posílali, jak makají, takže si nemyslím, že by na přípravu kašlali. Jenže je to teď trochu jiný pohyb, a tak dochází k častějšímu výskytu poranění kolen a kotníků a natažených svalů. Za jeden týden se nám zranili čtyři hráči! Poslední mistrák jsme hráli v říjnu minulého roku. Chuť tam je, ale… Komunikoval jsem se zástupci jiných divizních týmů a se zdravotními nešvary jsou na tom podobně jako my,“ říká šéf klubu LADISLAV ŠABO.
Sešlo se mužstvo kompletní, nebo jste do přípravy pozvali jen místní borce?
Trenéři Opravil a Křepelka pracují se zhruba stejným kádrem jako na podzim. Početně jej rozšířili naši odchovanci Vojta Simon a David Jurka, co hostovali v Rapotíně. Po zranění se vrátil Mira Podhorný, na zkoušce je u nás Pavel Novák z Oskavy.
O zapojení posil jste neuvažovali?
Je těžké za současných okolností pozvat do přípravy kohokoliv odjinud, když jste ho tři čtvrtě roku neviděli hrát fotbal. Z vyšších soutěží máme v okolí jen Sigmu a Uničov.
S jakým plánem vůbec pracujete? Že se divizní zápasový ropovod spustí, či nespustí?
Řídící komise má v nejbližších dnech rozhodovat o tom, co bude, nebo nebude. Když se podíváme na obsah balíčků, které zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví, tak to směřuje k závěru, že se mužská soutěž druhou sezónu po sobě předčasně ukončí. Nemá cenu honit velké zápasové resty za předpokladu, že ještě další dva až tři týdny nebudeme moct hrát ani přáteláky. U mládeže je dohoda taková, že i kdyby se měly stihnout jen dva zápasy v červnu, tak se odehrají. Momentálně trénujeme, protože si s ohledem na skutečnost, že se mužská soutěž oficiálně ještě neodpískala, nic jiného ani dovolit nemůžeme. Pokud k tomu dojde, budeme se muset domluvit, jakým způsobem pojmeme chystání na další sezónu. Každý týden čteš a dozvídáš se něco jiného. Jelikož se to neustále mění, je velmi složité cokoliv plánovat dopředu.
Kdyby vám před rokem někdo tvrdil, že se amatérské soutěže zastaví v říjnu a už se do konce sezóny nerozjedou, neklepal byste si na čelo, co to plácá za nesmysly?
Po zkušenostech, které za poslední rok máme, si už všichni dokážeme představit, že podobný scénář může nastat. Před rokem bych tomu samozřejmě nevěřil. Dlouhá pauza byla hrozně nepříjemná. Když jsem jako nově zvolený předseda klub přebíral, měli jsme spoustu ambicí a plánů. Místo, abychom je naplňovali, jsme furt řešili jen různá omezení. Volali mi rodiče a trenéři, že by strašně moc chtěli, aby se trénovalo. Bohužel jsem jim musel pořád dokola vysvětlovat, že to v nouzovém stavu nejde. Přitom jsem si nepřál nic jiného, než aby se znovu začalo.
Dalo se v době neplánovaného volna vůbec na něčem pracovat? Vaše možnosti byly krajně omezené. A nejen vaše…
Část zkušenějších a starších činovníků se pět měsíců v kuse velmi intenzivně zabývala volbami do okresního a krajského svazu. Laďa Dostál a Bořik Bartoš v tomto směru odvedli obrovský kus práce. Pořád byli na telefonu a najezdili spoustu kilometrů. V uvozovkách mladší jádro se zaměřovalo na marketing, internetové stránky, jednání s městem ohledně výstavby pergoly a další záležitosti. Vesměs se jednalo o nefotbalové věci, které ale k fungování klubu patří. Ač nerad, musím konstatovat, že z některých myšlenek, plánů a nápadů sešlo, protože se kvůli koronaviru nedaly zrealizovat. Fotbal se má dělat hlavně na hřišti, což v posledních měsících nešlo.
Nebudí vás ze spaní strašák v podobě ekonomické noční můry? Řada sponzorů, co se podílela na chodu sportovních klubů, v současnosti řeší úplně jiné starosti.
Když nám hanušovický pivovar nepošle peníze, tak to samozřejmě klub našeho formátu pocítí. Zároveň si uvědomujeme, že byly tři čtvrtě roku zavřené hospody. Některým sponzorům si popravdě netroufneme ani volat, protože víme, že zrovna jejich obory jsou odstavené na vedlejší kolej a že se ocitají v existenčních problémech.
Jak to budete řešit za předpokladu, že se finanční tok z jejich strany zastaví? Je ve hře i snižování rozpočtu?
Samozřejmě budeme hledat jinde, je to v našem zájmu. Dokonce přemýšlíme, že bychom na to najali extérního člověka, který by nám s tím pomohl. Musíme dát hlavy dohromady a zabývat se otázkami, jak to chceme dělat, kolik máme peněz, co si můžeme dovolit a jak případně přenastavit odměny a prémie pro hráče. Trošku nám to brzdí filozofii. Jestli hodláme udržet místní kluky a zároveň chceme, aby se vrátili naši odchovanci, kteří byli na zkušené v okolních týmech, je potřeba jim v rámci možností vytvořit co možná nejlepší podmínky. Bez toho to nepůjde, divizi nejde hrát úplně zadarmo.
Změnil koronavirový průběh vaši nastolenou strategii, nebo dál kráčíte po stejné cestě?
Pořád jedeme na stejné vlně. V prvé řadě chceme dostat mládežnické celky do vyšších soutěží a žákovských TOP lig. Postup dorosteneckého mužstva do MSFL je úzce propojený s naším záměrem, aby se co nejvíce mladých hráčů generovalo do mužů. I proto, že náš dlouhodobější sen je přiblížit výkonnostní ambice třetí lize.
V jakém horizontu?
Nebavíme se o příští sezóně, ale o horizontu několika let. Víme, že se neobejdeme bez posil. Jednu z vyšší soutěže, která by nám mohla pomoci, už máme domluvenou. Také budeme jednat se Sigmou, jestli by nám neuvolnila hráče na hraně, u nichž to na profifotbal nevypadá a u nás by mohli najít uplatnění. Dál chceme primárně stavět na odchovancích a ustálené jádro doplňovat o fotbalisty, co mají zkušenosti třeba se třetí ligou. Teď je to ale strašně těžké. Protože byl amatérský sport několik měsíců úplně mrtvý a nedalo se nikam jezdit, nikoho sledovat a důkladněji mapovat terén, nezávidím to trenérovi ani sobě. Tlak na všechny bude znovu velký.
Ve vašem trenérském štábu figuruje několik profesionálů zaměstnaných na „plný úvazek“. Jak se zařídili, když neměli s kým pracovat?
Na této úrovni jsme možná rarita, ale dlouhodobě cítíme, že pokud chceme vychovávat kvalitní mládež, musíme mít profesionální trenéry se stoprocentním přístupem. V době krize čerpali dotace, na které měli nárok, protože nemohli vykonávat svoji činnost.
Z pozice oddílového šéfa řídíte několikačlenné vedení. Jak jste se svými „poddanými“ spokojený?
Je logické, že ne všichni budeme vždycky souhlasit s jedním směrem, kudy jít. Na druhou stranu si umíme věci vyříkat a nad otevřenými tématy diskutovat, kolikrát dost plamenně. Hodně jsme zapracovali na pohledu, jakým nás vnímá veřejnost. Také naplňujeme vizi, že FK Šumperk není jen o fotbale, ale i o vychovávání správných lidí. Charita, dárcovství krve, úklid ve městě, brigády. Nic nám není cizí. Pokud se chceme posouvat dál, musíme v ještě větší míře zapracovat na styku s obchodními partnery a na získávání nových podporovatelů. Bez peněz a odpovídajícího zázemí se sport s tolika aktivními členy provozovat nedá. A je nesmysl tlačit mládež do nejvyšších možných soutěží a nemít na to navázané mužské áčko. Když u nás dobří hráči nezůstanou, v podstatě je vychováváme pro jiné kluby.
Nejednou končí v pastích, které ve vašem revíru nastraží nekompromisní „pytláci“, co touží po hotových produktech. To vám asi úplně nevoní.
Občas mě mrzí, že to některé oddíly vůbec neřeší a těží z finanční štědrosti jednoho nebo dvou mecenášů. Protože nemají hluboko do kapsy, jednoduše naše kluky přeplatí. V tomhle spravedlnost není a chápu, že někdo dá přednost možnosti vydělat si fotbalem zajímavé částky, i když v nižších soutěžních patrech. Naše ambice by z dlouhodobějšího hlediska měla být spojená s cílem hrát vyšší soutěž, abychom naše odchovance mohli lákat na co nejkvalitnější fotbalovou úroveň. Tím myslím špici divize nebo MSFL.
Vraťme se zpátky ke složení vedení, na nějž dohlížíte z předsednického křesla. Co mají vaši pomocníci převážně na starosti?
Oficiality s Fotbalovou asociací jsem přenechal ostřílenější dvojici Dostál – Bartoš. Jak už jsem říkal, pro dobro fotbalu odvedli kvantum prospěšné práce. Do okresního a krajského výboru se s jejich přispěním podařilo dostat persony a nanominovat super lidi. Já a Mira Partisch máme pod palcem vztahy s městem a klubovými partnery. Na celkové koncepci klubu se podílí i Bohdan Hecl a trenérský štáb s Petrem Strnadem, Kubou Bauerem a Tomášem Skálou.
Zmínil jste Tomáše Skálu. Mohl byste neokoukaného nováčka trochu představit?
Pět let trénoval ve Slavii Praha a dva roky u rivalů na Spartě. V Praze studoval a pořádal tam dětské tábory a celoroční sportovní kroužky. U nás mu připadla role šéftrenéra přípravek. Známe se od dětství, potkávali jsme se už v žácích a dorostu, společně s Mirou Partischem jsme hráli futsal za Buldoky. Je to návrat dalšího odchovance do klubu. Čím víc jich bude, tím lépe. Můžou vykonávat jakoukoliv činnost. Každý člen se vztahem k šumperskému fotbalu je vítaný, práce máme jako na kostele.
Mládežníci jsou znovu na hřišti. Zaregistrovali jste v úvodních dnech zásadnější absence na trénincích jednotlivých kategorií?
U mládežnických týmů to bylo vesměs stejné. V průměru nezačali a možná už ani nezačnou dva až čtyři kluci. Každopádně to není tak, že by nám tréninková účast spadla na nějakých padesát procent. Úbytek tam je, ale nijak razantní. Naše obavy v největší míře panují u ročníků narození 2013 a 2014, kde už rok nemohla probíhat žádná náborová akce. Proto se snažíme vymýšlet nejrůznější kampaně a lákat děti všemožným způsobem, třeba videopozvánkou natočenou s bývalými reprezentanty Honzou Kollerem a Tomášem Ujfalušim. Druhý jmenovaný nás dokonce přijede podpořit osobně a děti se svými rodiči ho uvidí naživo. Nábor proběhne 4. května od 16 hodin na IV. ZŠ v Šumperku. Chceme, aby u nás sportovalo co možná nejvíc mládežníků. U zmíněných ročníků mám trochu strach, že doplňování o nové tváře nebude úplně snadnou záležitostí. Akce, které by tomu mohly pomoct, byly kvůli covidu dlouho passé. Bezpochyby je to velká komplikace, ale o to víc se budeme snažit.
Buďte první kdo přidá komentář