ŠUMPERK • Je mu teprve sedmnáct let. Přesto už budí respekt. Ač jako stále ještě neplnoletý musí nastupovat s ochranným košíkem, ničeho se nebojí. TOMÁŠ MACHŮ roste v hokejového „obra“, jenž pokukuje po startu na letošním mistrovství světa reprezentačních osmnáctek.
Petr Fišer
Defenzivní řady šumperských Draků doplnil až v průběhu rozehraného ročníku. Předtím vypomáhal jinému prvoligovému klubu. „Přerovu se vyprázdnila marodka a do sestavy se mu vrátilo několik obránců. Takže bych asi nedostával tolik prostoru. Narychlo se to řešilo s Vítkovicemi a výsledek byl takový, že jsem šel do Šumperka. Ze začátku jsem se rozkoukával, ale kluci mě vzali v klidu.“ Za normálních okolností by patřil mezi stěžejní postavy vítkovické juniorky. I když se mládežnické soutěže vynuceně přerušily už během října, úplně na suchu nezůstal. „Připravoval jsem se s vítkovickým áčkem. Jenže tomu zpočátku chyběla zápasová praxe. Každé utkání v této sezóně, které můžeme odehrát, je pro nás super,“ připomněl, že český sport trpí dietním obdobím už několik měsíců v kuse. „Největší brzda je to pro kluky, kteří jsou teď odstavení na vedlejší kolej. Doufám, že se to co nejdřív rozjede, ať všichni můžou trénovat i hrát,“ chápe rozladění svých vrstevníků. Machů si nemůže stěžovat. V první lize se jeho průměrné vytížení blíží k osmnácti minutám na jedno střetnutí. Žádný jiný mladík z kategorie U18 nekonzumuje na dané úrovni takovou porci času. „Jsem za to strašně moc rád. Snažím se odvádět co nejlepší práci, abych si důvěru trenérů zachoval a dál mohl být na ledě co nejčastěji. Jak už jsem říkal, každý zápas je pro mě důležitý, každý musím odmakat na sto procent. A je jedno, jestli to bylo za Přerov nebo teď za Šumperk.“ Za kmenové Vítkovice si zatím připsal jeden start v letním poháru. Před nájezdem do Chance ligy byly jeho zkušenosti s mužským hokejem prakticky nulové. „Hokej je tady silovější a možná je v něm trochu víc systému. Ale časem se na to dá určitě zvyknout,“ netajil svůj porovnávací pohled na věc. V dračím dresu si protrpěl černou sérii, která se natáhla na devět duelů bez vítězství. „Nikoho nebaví prohrávat, takže to samozřejmě nebylo ideální ani příjemné. Je škoda, že se nás nebude týkat play off. Každopádně budeme makat do poslední minuty posledního utkání. Chceme se ukázat v co nejlepším světle,“ ujišťoval 192 centimetrů vysoký a takřka 90 kilogramů vážící zadák. Na nedávné výhře nad ústeckým Slovanem se podílel dvěma brankovými zásahy. „Neřekl bych, že to byl můj životní zápas nebo výkon. Hlavní bylo, že jsme vyhráli, a dva góly taky potěšily,“ pochvaloval si.
Buďte první kdo přidá komentář