V únoru 1977 byla knihovna z důvodu havarijního stavu znovu nucena se přestěhovat. Provizorním řešením bylo její roztříštění do tří pracovišť – dětské oddělení bylo přestěhováno do přízemí Zemědělského odborného učiliště (dnešní městský úřad), později do prostor zábřežského zámku, oddělení pro dospělé našlo dočasné útočiště na Gottwaldově ulici vedle dnešní pošty (ulice Postřelmovská) a střediskové pracoviště zůstalo v původní budově.
Prostory knihovny se tak rázem zmenšily na polovinu – navíc z nedostatku prostoru zůstala nejméně jedna třetina knihovního fondu v původní budově. MěstNV přislíbil, že během dvou let bude budova opravena a knihovna se vrátí zpět. Ovšem teprve počátkem roku 1980 se rozběhly první adaptační práce, které se protáhly až do poloviny února 1982. Bylo provedeno především zpevnění základů, stěn budovy, výměna oken a několik menších vnitřních úprav. Do konce února byla knihovna opět přestěhována a od 1. března 1982 zahájila činnost v původních prostorách na náměstí Míru.
Nové podmínky umožnily zlepšit kvalitu služeb jak pro dospělé, tak pro děti. Vzrušené okamžiky listopadu 1989, kdy na náměstí zvonily klíče, byly rušné také pro zábřežskou knihovnu. Ze stejných důvodů jako v roce 1977, tedy kvůli havarijnímu stavu budovy, ji opět čekalo stěhování, tentokrát do nedalekých prostor na Masarykové náměstí č. 19. Ani tyto prostory ovšem nebyly zdaleka ideální
Buďte první kdo přidá komentář