V listopadu můžeme ještě pokračovat s výsadbou ovocných dřevin, dokud nezamrzne půda. Dbáme na to, aby stromky byly vysazeny ve stejné úrovni jako ve školce. Keře rybízů vysazujeme asi o 10 centimetrů hlouběji, než rostly ve školce. Hlouběji se též vysazují maliníky a ostružiníky, které současně přihrneme zeminou, aby nevymrzly pupeny na kořenovém krčku.
Je nutné zkontrolovat oplocení, dle potřeby je opravit a obnovit ochranu kmínků proti okusu zvěří. Opravíme chrániče a při té příležitosti můžeme povolit nebo obnovit úvazky mladých stromků. Pokud je příznivé počasí, máme ještě možnost vyhnojit půdu organickými hnojivy a zrýt záhony. Neotálejme s tím, protože podzim je pro tuto činnost jednoznačně výhodnější než jaro. Zrytá půda může dobře promrznout, drží pak lépe vláhu a při jarní kultivaci se dobře zpracovává. Rakytník je označován jako dřevina budoucnosti. Vytváří vyšší keře dorůstající přibližně do výšky čtyř metrů, které lze řezem upravovat. Listy jsou úzké, čárkovité, plody má oranžové barvy kulovitého nebo oválného tvaru, hustě obalující větvičky. Rakytník je rostlina dvoudomá, a proto vždy musíme mít alespoň jednu samčí rostlinu. Zkontrolujeme uskladnění jiřinek, mečíků a dalších cibulnatých a hlíznatých rostlin. Poraněné hlízy, které začaly plesnivět, včas odstraníme, aby se infekce nešířila. Když brambory zesládnou, přešly mrazem. Neznamená to ale, že je musíme vyhodit. Je možné zkusit záchrannou akci, která by jim mohla vrátit původní kvalitu. Jedná se o zpětnou přeměnu cukru na původní škrob. Před použitím je tedy dobré postižené brambory nejprve umístit na jeden až dva dny do teplé místnosti. Potom oloupané hlízy ponecháme asi pět minut ve vodě, vodu slijeme, brambory zalijeme horkou vodou a dáme vařit.
Buďte první kdo přidá komentář