ŠUMPERK, SOBOTÍN · Ve středu 3. února se veřejnost rozloučila s profesorem Jiřím Beránkem. Jeho rustikálně orientované sochařství českému umění odhalilo možnosti monumentální dřevěné skulptury stojící na pomezí sochy, objektu, architektury a environmentu. Krátce po studiích se na jaře roku 1975 společně s manželi Kovalovými uchýlil do chalupy v Sobotíně, do lůna přírody a stranou od politických tlaků oficiálního umění. V Sobotíně zůstal do roku 1983. Pro vestibul vysílače na Pradědu vytvořil dřevěný reliéf nazvaný Prameny (1981). Další regionální realizaci představují mensa a tabernákl pro mohelnický kostel sv. Stanislava (1980). V březnu 1979 byla v Okresním vlastivědném muzeu v Šumperku uspořádána vůbec první Beránkova samostatná výstava. (red)
Buďte první kdo přidá komentář