OLOMOUC · Nový pár velbloudů jednohrbých přicestoval do olomoucké zoo 21. října. Olomoucká zoologická zahrada v minulosti tyto velbloudy cho- vala od roku 1989. Základem chovu se tehdy stal samec Simon a samice Sylva. K nim přibyla ještě bílá samice Fatima. Tito velbloudi se zpočátku velmi dobře rozmnožovali. Jejich chov byl ukončen v roce 2005. V Evropě se tato domácí zvířata příliš nechovají. Kromě Zoo Olomouc je můžete spatřit v Zoo Dvůr Králové a v Zoo Vyškov.
„Z téměř ročního samce se samicí se, věříme, stane do budoucna pár chovný. Nesou jména Amir a Farai. V budoucnu pro ně vznikne nový výběh v souvislosti s rekonstrukcí zahrady pro další etapy safari. Návštěvníci je konkrétně spatří v sousedství Safari Afrika,“ uvedla zooložka Libuše Veselá.
Obecné informace
Jednohrbý velbloud na rozdíl od dvouhrbého už v přírodě jako divoké zvíře nežije. Polodivoká stáda se vyskytují v oblasti severní Afriky a Arábie, domácí velbloudi však po celém světě. Velbloudi se pouštním podmínkám umí neskonale dobře přizpůsobit. Jejich srst, která slouží jako velmi dobrý tepelný izolant, je doslova mistrovským dílem přírody a dokáže je chránit před mrazy až do minus 40 °C. Úzké štěrbiny nozder se při písečné bouři semknou a brání pronikání jemných pískových částeček. Uši chrání husté chomáče srsti a oči dlouhé dvojité řasy. V případě nutnosti zakryje velbloud oční bulvu průhledným víčkem a začne slzet, aby vyplavil případná zrnka písku. Díky upravenému metabolismu vydrží velbloud bez vody více než 2 týdny. Délka přežití bez vody závisí na potravě. Jakmile dorazí do oázy, může během patnácti minut vypít i 150 litrů vody. Velbloudi mají dobře vyvinutý čich a dokážou ucítit vodu na vzdálenost 17 km. Jejich hrb neobsahuje vodu, jak se někteří lidé mylně domnívají, ale tuk. Jeho zásoba může dosahovat až 40 kg.
(ms, zdroj + foto: ZOO Olomouc)
Buďte první kdo přidá komentář