Často se teď diskutuje nejenom o zdravotních, ale také o sociálních dopadech covidové doby. Zmiňují se různé ohrožené skupiny a analyzuje se, jak se jejich zástupci s těžkostmi posledních měsíců vyrovnali. Bohužel se při tom obvykle zapomíná na živnostníky a menší podnikatele, které pandemie a s ní spojená vládní opatření doslova decimovala. U této vlády byli bohužel živnostníci a malí podnikatelé až na posledním místě. Mnoha lidem, kteří pracují takříkajíc „sami na sebe“, musel v nejtěžších dobách lockdownu v hlavě rezonovat premiérův legendární výrok, že „malé a střední střední podniky, to jsou kecy a klišé“.
Covidové nakopnutí
Znám řadu zástupců živnostenského
stavu, kteří dokázali těžkou dobu nejenom přežít, ale dokonce najít novou šanci a díky tomu rozšířit záběr své práce. U nich jsme viděli, jak důležité malé firmy pro celou společnost jsou. Jejich provozovatelé jsou totiž nezávislí a odolní, což jim často dává schopnost přežít i těžké časy. Všichni ale takové štěstí neměli, a proto stále častěji chodíme kolem prázdných výloh s nápisy „zavřeno“ nebo „prostor k pronájmu“. Stát nakonec do určité míry pomohl, ale řadu živností to už zachránit nedokázalo, přestože se v některých částech našeho kraje do pomoci covidově nejzranitelnější části firem zapojila i města a obce.
Socialistická klišé
Našli se i tací, kteří si stěžovali, že živnostníci a menší podnikatelé mají dost a pomoc státu nepotřebují. Tenhle názor je bohužel způsoben dlouholetou propagandou socialistů všech odstínů, kteří lidem pravidelně lžou, jak stát na živnostníky a podnikatele doplácí. V realitě je ale pravdou úplný́ opak. Živnostníci a firmy platí „eráru“ daně, navíc nepobírají řadu plateb a dávek, na které mají nárok někteří zaměstnanci nebo dokonce ti, kteří jsou i třeba dlouhodobě nezaměstnaní. Vyznavači levicového hesla, že „z cizího krev neteče“, přesto v dobách krize vždy nakonec přijdou na to, že nejlepší bude „pustit žilou“ právě živnostníkům a malým firmám. Jednou jde o EET, podruhé o jinou byrokratickou buzeraci, potřetí o nápisy na billboardech, že je třeba zdanit „bohaté“, aby bylo na pomoc potřebným. Ve skutečnosti je ale pravda přesný́ opak: nechme pracovité a samostatné živnostníky a malé podnikatele nerušeně pracovat a vydělá na tom celá ekonomika a ve výsledku hlavně ti tak často skloňovaní potřební. Dvojnásob to platí v okresech, jako je Šumpersko, kde má konec každého obchodu, služby či restaurace i dopad na vylidňování venkova. O tom jsem už ve svém okénku psal, ale i tady platí, že opakování je matka moudrosti.
Autorem je PhDr. Petr Sokol, Ph.D., komentátor, geograf a učitel.
Buďte první kdo přidá komentář