Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 se i v církvi projevila snaha hledat novou duchovní a náboženskou identitu. Mezi lidmi se šířil odmítavý postoj ke katolické církvi jako nástroji habsburské moci. V lednu 1920 byla oficiálně vyhlášena nová církev československá, která se snažila o návrat k pravému jádru křesťanství. V našem kraji získala nová církev hodně věřících hlavně v Litovli a v okolních obcích jako Cholina, Chudobín, Bílá Lhota, Řimice a v dalších. Členové nové církve se na mnoha místech snažili zabírat katolické kostely násilím pro své bohoslužby. O nepokojích mezi věřícími čs. církve a katolíky v Litovli svědčí zápisky v památníku četnické stanice v Litovli, který je uložen v zemském archivu v Opavě. Podle zápisků se církevní bouře v roce 1920 přenesly z Chudobína a Choliny do Litovle. Církev československá zde původně konala bohoslužby v sokolovně, ale usilovala o farní kostel sv. Marka. Pokusy o dohodu ztroskotaly pro odpor římských katolíků, takže v září a říjnu 1920 došlo k bojům o kostel. Místní četnická stanice musela být posílena o 134 četníky. Spor o kostel se nepodařilo vyřešit, proto 6.února 1921 došlo opět k boji, „když čechoslováci násilím vnikli do farního kostela sv. Marka v Litovli, v němž při uzavřených dveřích římané konali služby boží od rána a to jednu za druhou“. Díky četníkům nedošlo k použití zbraní, „neboť lid počínal sobě opravdu velmi zuřivě a vášnivě“. Následně bylo zatčeno osm předáků církve československé. 9. února zaútočil dav na okresní politickou správu a četnickou stanici, ale byl bodákovým útokem četníků a vojáků rozprášen a z náměstí vytlačen. Téhož dne byl v Litovli vyhlášen výjimečný stav, který přinesl klid. V květnu 1923 byla v Chudobíně zahájena stavba nového kostela Církve československé s farní budovou. Při té příležitosti byla uspořádána velkolepá slavnost položení základního kamene, které se zúčastnilo přes šest tisíc lidí. Kostel byl dokončen v roce 1923 a zasvěcen svatému Cyrilovi a Metoději. Zároveň byl obci vrácen římskokatolický kostel, který byl zabrán obcí československou k náboženským úkonům. Náboženské třenice, které několik let zmítaly litovelským okresem, tím ale neskončily. V dubnu 1924 se v Chudobíně utvořila církev pravoslavná, jejíž příslušníci většinou vystoupili z církve československé, z menší části z církve římskokatolické. O vlastnictví kostela se znovu vedly spory, kostel využívala pouze církev pravoslavná, kdežto církev čs. odbývala bohoslužby ve škole. Až v roce 1934 připadl kostel církvi čs. K definitivnímu uklidnění situace došlo až výstavbou nového pravoslavného kostela v Chudobíně v roce 1935, který byl rovněž zasvěcen Cyrilovi a Metoději.
Jaroslav Krmela
Buďte první kdo přidá komentář