Dnes se podíváme opět do Starobranské ulice, kterou řada z vás chodí denně, ale ne každý ví o jejím historickém a architektonickém významu. Protože je zde opravdu mnoho zajímavých míst, udělali jsme z tohoto místa seriál na pokračování.
Díl druhý, pokračování ulicí Současné číslování ulice je vedeno shora dolů, tedy od náměstí Míru (radnice) k původnímu předměstí, dnes ovšem do pevné součástí městského centra. Starobranská ulice ústí na obdélníkové náměstí v jeho nejsevernějším rohu a vstupu dominuje z pohledu vpravo honosní barokní dům s číslem popisným 324, adresně náměstí Míru 22. Dům má středověké jádro a pokud nepočítáme novodobé opravy, které ale respektují historický vývoj stavby, poslední vzhledové úpravy proběhly kolem roku 1850. Zleva vstup střeží měšťanský dům s adresou Polská 5 (č.p. 20). Název uličky připomíná kolmou uličku skrytou za vstupem na náměstí. V pozdním středověku sloužil jako hotel a býval tu údajně vyhlášený hostinec U slunce. To už jsme z náměstí venku a konečně vstupujeme do ulice. Do roku 1945 nesla ulice název Terschova. Fridrich Tersch byl významným měšťanem, starostu a podnikatelem a jeho dům cestou objevíme. Na levé straně máme patrový dům na obdélníkovém půdorysu a nese adresní číslo 1, tedy první číslování Starobranské ulice, jak ji známe, tedy vlevo lichá, vpravo sudá čísla. Pravou stranu stále tvoří mohutný palácový dům z náměstí. Dům č. 1 má zřejmě středověké základy, vzhled novorenesanční z konce 19. století a značně omšelý již dlouho čeká na opravu. Z něj je také přiložená fotka. Za oknem se kdysi nacházela rytecká dílna. Následuje proluka, kde tedy chybí číslo 3. První sudé číslo nese až nárožní dům u uličky Úzká. Základy domu s honosným průčelím spadají do renesančního období. Efektní novorenesanční průčelí spadá do roku 1890. Naproti dům Starobranská č. 5 je zmíněný Terschův dům. Původně dva středověké domy koupili Terschové konce 18. století. Dnešní podoba spadá do roku 1886. Další protější dům č. 4 má jasně středověkou dispozici, doku 1862 přibylo patro a neorenesanční fasáda. Číslo 6 má renesanční původ v 18. století prošel výraznější barokní úpravou, což nakonec dokládá i fasáda. Protější stavba domu s číslem 7 by asi nebyla příliš zajímavá. Je novější na starých základech, ovšem přízemí ukrývá tradiční dům domácích a řemeslných potřeb. Protější dům je opět renesanční s klasicistní přístavbou, ale o tom zase příště. (vel)
Buďte první kdo přidá komentář