ŠUMPERK • Ladislav Šabo stojí v čele šumperského fotbalu od ledna tohoto roku. Sám připouští, že jeho jmenování vyplynulo ze situace a svým způsobem se jednalo o logické vyústění. „Dá se říct, že se na mě ostatní dívali s tím, jestli to vezmu a pustím se do toho právě já. Strach ze zodpovědnosti tam určitě byl. Zpočátku jsem se učil nebrat si některé věci osobně a nad vším jsem hodně přemýšlel. Občas mě to dost sžíralo,“ přiznal oddílový patriot.
Jeho příběh je o to zajímavější, že v době, kdy ještě aktivně provozoval brankářské řemeslo, patřil na Tyršově stadiónu do skupiny nespokojených pučistů. O co tenkrát šlo? „Jakmile klub přišel o sponzorské peníze od SAN-JV, zavánělo to tím, že se Šumperk stane sběrným místem fotbalových žoldáků a na úkor odchovanců se dotáhnou hráči odjinud. Na šumperském fotbalu mi vždycky záleželo a záležet bude. Proto jsem šel za vedením a funkcionářům oznámil, že touto cestou jít nechceme. Já ani další místní kluci. A pokud se to nezmění, pokračovat nebudeme…,“ zavzpomínal na divoké období. „Nemám rád pomlouvání a remcání u piva, kde dokáže být chytrý a odvážný skoro každý. Vždycky jsem patřil mezi jedince, kteří se nebáli přijít a zeptat se, proč je to zrovna takhle. A taky říct, co se mi případně nelíbí. Současná generace neumí komunikovat z očí do očí a schovává se za sociální sítě. Radši to naklapou do mobilu a vyvěsí někde na facebooku, než aby za námi přišli a v klidu pokecali. Otevřeně a napřímo. Obecně to platí o celé společnosti, trend je prostě takový. Vzájemná komunikace je daleko složitější,“ netajil svůj pohled na věc. Dnes z čelní pozice šéfuje fotbalové rodině, kterou tvoří přes 300 členů. „Považuji za obrovský úspěch, kam jsme se posunuli. Teď musíme dál pracovat na tom, abychom naše mravenčí úsilí dokázali zužitkovat a bylo o nás vědět ve větší míře.“ (mum)
Buďte první kdo přidá komentář