Doma je doma. To mi nikdo nevymluví

ŠUMPERK • Když útočník zazdí vyloženou šanci, nic hrozného se nestane. Když se obránce dopustí školáckého kiksu, pořád se dá všechno napravit. Jenže když „vybouchne“ brankář, okamžitě je to znát. Trpí tím celé hokejové mužstvo. MAREK PEKSA to dobře ví, šumperští Draci se bez jeho podpory a  pomoci neobejdou.

Petr Fišer

ážel vepředu jako hráč v  poli,“ pousmál se třicetiletý sympaťák, který je nejstarším hráčem mladého výběru. V  pouhých třiceti letech! „Vždycky jsem chtěl být gólman. A tak jsem gólman,“ přihodil bez dlouhého přemýšlení pokračovatel známého brankářského rodu. Po zahraničních misích na Slovensku, v  Rumunsku a ve Francii zatoužil po rodné domovině. „Šumperk nebyl jediná volba. Nechával jsem to úplně otevřené. Chtěl jsem se vrátit domů a myslel tím Českou republiku. Nebránil bych se ani dalšímu slovenskému angažmá. Nakonec to klaplo přímo v  mém mateřském klubu a ve městě, kde jsem se narodil. Potom, co se mi ze Šumperka ozvali, že by měli zájem, nebylo v  podstatě co řešit,“ ujišťoval Peksa „junior“. „Když jsem byl mladší, uvažoval jsem kolikrát i  tak, že už se domů vracet nechci. Ale jak člověk stárne, v  hlavě se mu to mění. Za všechny skutečnosti a  okolnosti, které mě vedly k tomu, abych šel zpátky, jsem moc rád.“ Charismatický hokejista v  minulé sezóně přispěl k postupu do první ligy. Drakům k  posunu výš stačilo vyhrát základní část. Nic víc jim koronavirová krize nedovolila, rozehraný ročník se musel předčasně ukončit. „Určitě by bylo lepší, kdybychom si všechno mohli vybojovat na ledě. Bohužel, situace byla taková, jaká byla, a nemá cenu spekulovat nad tím ve smyslu, co by bylo, kdyby… Postoupili jsme tímto způsobem a hotovo.“ Peksa si prvoligové dobrodružství užívá v roli gólmanské jedničky, což se mu na této úrovni nikdy nepoštěstilo. A ještě k tomu na stadiónu, kde s hokejovou kariérou začínal. „Každý nemá takové štěstí, aby mohl chytat profesionální ligu za svůj domácí klub. Doma je doma. To mi nikdo nevymluví.“ Před vyhlášením celorepublikové pauzy, o niž se znovu postaral koronavirus, si udržoval úspěšnost zákroků kolem hranice devadesáti procent. V  nejvydařenějším utkání vymazal snajpry z  Frýdku-Místku. V  dalším kole pak důkladně trápil prostějovské Jestřáby. „Daleko víc mi vyhovují zápasy, kdy jsem v  zápřahu a  střelecká permanence je větší. Uplynulá sezóna ve druhé lize pro mě byla problematická z  toho pohledu, že jsem nebyl absolutně zvyklý na to, aby na mě letělo jen patnáct střel za zápas. O to hůř jsem se do všeho dostával. Proto jsem se daleko víc těšil na prvoligovou vytíženost než na druholigovou pohodičku.“ Marek Peksa si dobře uvědomoval, že ho čeká mnohem víc práce. Letní dril tomu odpovídal, nic nepodcenil. „Chystám se úplně stejně. Nikdy jsem neřešil, jaká to bude liga. Když chcete uspět, musíte být po fyzické stránce připravený úplně na maximum. A  je úplně jedno, jestli se bavíme o  NHL, AHL, KHL nebo naší druhé lize. Pokud to má člověk uspořádané v hlavě a ví, co chce, tak se musí připravit na sto procent za každých okolností. Jinak to nejde.“ Usměvavý šoumen miluje diváckou podporu a fanoušci mu jeho náklonnost velmi často vracejí plnými doušky. Dokud tedy na stadión mohli. „Doufejme, že se to zlepší. Lidi tady chodí spoustu let a hlasitě fandí. Za normálních okolností by to byla naše silná stránka a  velká pomoc. Kdo by nechtěl hrát před narvaným zimákem, kde vás fanoušci od úvodní minuty až do konce ženou jako málokde? Je radost hrát před takovým publikem.“

Pokračování na straně 11. / http://tydennaseveru.cz/sport/marek-peksa-premyslim-vyhradne-nad-pritomnosti/

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*