Chcete účtenku?

Řadu zákazníků dnes v některých obchodech možná po zaplacení překvapí dotaz pokladníka: „Chcete účtenku?“ Na rozdíl od nedávné doby elektronické evidence tržeb, kdy byla povinnost prodejce účtenku dát, si nyní můžeme vybrat. Ale není to žádná novinka, jen realizace ustanovení trochu neznámého zákona na ochranu spotřebitele. Ten neukládá prodejci vydávat účtenky automaticky, ale jen na požádání kupujícího, cituji: „Na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o  zakoupení výrobku nebo o  poskytnutí služby s  uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o  jaký výrobek nebo o  jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s  identifikačními údaji prodávajícího obsahujícími jméno a  příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.“ Jaký tedy má význam onen dotaz pokladníka? Na jedné straně jde o  slušné připomenutí možnosti vzít si účtenku a na straně prodejce úsporu, tedy možnost šetřit papír a prostředky na tisk. Běžná praxe byla a dosud je, že zákazník dostane účtenku, na kterou se mnohdy ani nepodívá, a ještě v prodejně ji odhodí do koše. On ji nechce a nepožádal o ni. Pokud tedy zákazník nabídnutou účtenku odmítne, pokladník má možnost vytisknout jen zkrácenou účtenku nutnou k  uzavření daného nákupu, bez toho to nejde, a  ten malý kousek papíru vyhodí za zákazníka. Když účtenku chceme, musíme dostat daleko větší pás papíru se všemi údaji, které požaduje výše citovaný zákon. Záleží tedy jen na nás, zda budeme šetřit prodejce a  přírodu, či nikoliv. Je ale pochopitelné, že pokud kupuji výrobek, na který se vtahuje záruka, kompletní účtenku si vždy vyžádám, byť mi ji nikdo nenabízí, a ještě si překontroluji, zda je tam zakoupená věc správně uvedena.