ZÁBŘEH • Po územní reorganizaci v roce 1961 se ze zábřežské knihovny stala opět pouze knihovna městská se dvěma pobočkami – na Skaličce a v Ráječku. Nedostatek prostor byl prozatímně vyřešen tím, že knihovna získala místnost po bývalé květinové síni v Žižkově ulici, kde bylo v lednu 1962 otevřeno samostatné oddělení pro mládež.
V roce 1970 získala knihovna nové místo pro svůj provoz, a to v upravené budově č. 12 na náměstí Míru (dnešní Masarykovo náměstí) vedle muzea. Na stěhování knihovních fondů se kromě knihovníků podíleli také učni ČSAO, vojáci místní posádky i ochotní čtenáři. V pondělí 12. října 1970 bylo slavnostně otevřeno první poschodí budovy s oddělením pro dospělé, oddělení pro mládež bylo do prostor po zvláštní škole v přízemí budovy přestěhováno později. Ředitelkou knihovny byla Růžena Janů (roz. Procházková). Půjčovní doba byla rozšířena, v oddělení pro dospělé se půjčovalo v pondělí a ve středu od 9 do 12 hodin a v úterý, ve středu a v pátek od 13 do 18 hodin. Poprvé byl v celém oddělení zaveden volný výběr knih.
Na začátku sedmdesátých let městská knihovna zastávala funkci střediskové knihovny pro 21 obecních knihoven: Drozdov, Hněvkov, Hoštejn, Hynčinu, Jestřebí, Kosov, Křižanov, Lesnici, Leštinu, Nemili, Pivonín, Pobučí, Postřelmůvek, Rájec, Ráječek, Rovensko, Skaličku, Svébohov, Václavov, Vyšehoří a Zvoli.
V roce 1974 dosáhla knihovna v soutěži Budujeme vzornou lidovou knihovnu nejvyššího uznání a získala titul Vzorná lidová knihovna. Soutěž vyhlašovalo každoročně ministerstvo kultury ČSR a probíhala ve třech stupních: okresním, krajském a ústředním. Nejvyšším uznáním byl pak titul Vzorná knihovna, který byl vítězné knihovně propůjčen na pět let. Po uplynutí této lhůty bylo třeba titul znovu obhájit.
Výstava s názvem Světlem a tuší autorů Hany Rysové a Pavla Herynka byla sice vernisáží zahájena až 3. června, návštěvníci Galerie J. Jílka ji však mohli navštěvovat již od května. foto: DK
Buďte první kdo přidá komentář