V dnešním komentáři bych rád připomněl jeden významný den, který pro- běhl minulý týden a kterého jste si v předvolebním „šrumci“ nemuseli všimnout. Přesto si myslím, že určitě stojí za zmínku.
V pátek 8. října si všichni sokolové (ano, ti s malým „s“) připomněli Památný den sokolstva. Česká obec sokolská tento den slaví jako připomínku události, která proběhla přesně před 80 lety, kdy 8. října 1941 nacisté rozpustili toto národní tělovýchovné společenství. Nacistickým okupantům se do jejich plánů nehodil spolek národně cítících a pohyb pěstujících občanů. Bohužel se proto na podzim 1941 nezastavili jen u roz- puštění sokolské obce a zabavení jejího majetku.
Oběti Heydricha
Nacistická tajná politická policie – gestapo – proto už v noci ze 7. na 8. října rozjela „Akci Sokol“, při níž byli zatýkáni funkcionáři, náčelníci i místonáčelníci sokolských organizací v celém tehdejším protektorátě Čecha a Morava. Celkem bylo zatčeno 1500 sokolů, kteří vesměs putovali přes Terezín do Osvětimi. Většina z nich tam bohužel nalezla smrt. Nebylo náhodou, že potlačení sokolské obce bylo jedním z prvních výrazných činů (přesněji zločinů) nového zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Během války zemřelo 1212 sokolů a sokolek v koncentračních táborech a téměř 3000 v nacistických věznicích.
Hrdinové odboje
Ani tyhle represe ale duch sokolství nepotlačily. Organizace fungující v českých zemích už od roku 1862 zůstala po celou válku místem, z něhož se rekrutovalo mnoho účastníků odboje proti nacistické okupaci. Skvělým oka- mžikem sokolského odboje byla pomoc mnoha z nich při operaci Antropoid, kdy českoslovenští parašutisté zlikvidovali v pražské kobyliské zatáčce právě muže, který perzekuci sokolstva rozjel – Reinharda Heydricha. Byli to sokolové, kteří tvořili jádro pomocníků ukrývajících parašutisty před i po zásahu proti Heydrichovi.
Sokol musel čelit útlaku a rozpuštění ještě jednou – krátce po nástupu komunistické totality. Všesokolský slet v červnu 1948 byl poslední velkou demonstrací lásky ke svobodě, ale mnoho jeho účastníků šlo přímo z průvodu do vězení. I to ale Sokol přežil a funguje dodnes. Za to mu patří vel- ké poděkování, protože v lidech podněcuje nejenom lásku k pohybu, ale i úctu k naší národní historii.
Tak si na sokoly vzpomeňme nejenom vždy 8. října, ale raději pokaždé, když někde na Šumpersku uvidíte tělocvičnu se sochou krásného dravého ptáka.
Autorem je PhDr. Petr Sokol, Ph.D., komentátor, geograf a učitel.
Buďte první kdo přidá komentář