ŠUMPERK • Obyvatelé Šumperka budou moci od května třídit gastroodpad. Zájemci o nádobu o velikosti 120 litrů se mohou přihlásit do tohoto projektu, na kterém se Město Šumperk dohodlo s bioplynovou stanicí Rapotín, nejpozději do 18. dubna na e-mail: gastro@sumperk.cz. „Přestaňme vyhazovat potraviny na skládky a využijme jejich potenciál,“ vyzývá Jakub Jirgl, místostarosta Šumperka, ve kterém lidé budou moci nově třídit potravinové zbytky ze svých kuchyní. Projekt by měl odstartovat v květnu ve spolupráci se společností Energy Financial Group (EFG) a její rapotínskou bioplynkou. Co od sběru gastroodpadu radnice očekává a jak bude zorganizovaný, vysvětluje v rozhovoru místostarosta Šumperka Jakub Jirgl.
Proč se město rozhodlo vstoupit do tohoto projektu?
Rozšíření možností třídění využitelných surovin ve městě o kuchyňský odpad vnímáme jako přirozený vývoj současné snahy co nejvíce zmírnit zatížení životního prostředí. Účasti v projektu pak napomohlo hned několik skutečností. Jednou z těch stěžejních je novela zákona o odpadech, ukládající městům a obcím zajistit do roku 2030 vytřídění 60 procent komunálního odpadu na využitelné složky. S tím také souvisí neustále rostoucí poplatky za vyvážení využitelného odpadu na skládky, které navíc bude v dohledné době s největší pravděpodobností zakázáno. Výrazně nám nahrává možnost úzké spolupráce s bioplynovou stanicí EFG v Rapotíně.
Jaký přínos bude mít třídění kuchyňského odpadu pro obyvatele města?
Efekt je podobný jako v případě separace plastů, papíru, skla, kovů a ostatních komodit. Čím více se nám podaří z černých popelnic se směsným komunálním odpadem vytřídit, tím méně město zaplatí za jeho svoz a likvidaci. Podle odborných průzkumů dnes zaberou prošlé nebo nespotřebované potraviny až třetinu odpadkového koše v každé domácnosti. Biologicky rozložitelné zbytky hnijící na skládkách navíc vytvářejí skleníkové plyny, které následně unikají do okolí a dlouhodobě škodí životnímu prostředí.
Čím tedy budete občany ke sběru gastroodpadu motivovat a jakou formou projekt propagujete?
V první řadě zjišťujeme, zda jsou občané vůbec ochotní zbytky z kuchyní třídit. Zájemci se nyní mohou k projektu kdykoliv přihlásit na e-mailové adrese gastro@sumperk.cz, a to jak jednotlivci, tak třeba celé bytové domy.
Co je gastroodpad? Co budou lidé moci vhazovat do nádob na tříděný odpad s označením gastro?
Jde o veškeré zbytky nedojedených jídel z domácností, prošlé potraviny, maso, ryby, pečivo, ořezy ovoce a zeleniny, sedlinu z kávy, sáčky od čaje apod. Prošlé i neotevřené potraviny budou moci vhazovat do sběrných nádob v původních obalech, zbytky jídla a další kuchyňský odpad mohou vkládat například do běžných pytlů na odpad. Velkou výhodou, která třídění podstatně usnadňuje, je možnost likvidace nevyužitých potravin včetně jejich obalů. Moderní technologie EFG Rapotín totiž dokáže bioodpad oddělit od papíru, plastů i kovů, přičemž váhový podíl rozložitelné složky by měl pochopitelně převyšovat podíl samotného obalu. To znamená, že když v lednici zapomenete otevřenou paštiku, jejíž požití už by mohlo být nebezpečné, můžete ji bez výčitek přidat ke slupkám od cibule či tvrdému pečivu a všechno naráz následně vynést do svozové nádoby. Odevzdávat nebude možné pouze skleněné obaly, které by měly po vyprázdnění končit v k tomu určených kontejnerech.
Můžete přiblížit, co se s vytříděnými kuchyňskými zbytky děje a jak jsou využity?
Je to jednoduché a vše kromě likvidace obalů připomíná běžný trávicí trakt. Po počátečním oddělení obalů je odpad rozdrcen a naředěn na požadovanou hustotu. Následně putuje přes hygienizační jednotky do fermentoru, kde z něj vzniká bioplyn s obsahem metanu asi 60 až 65 procent. Část z něj pohání kogenerační jednotku vyrábějící elektřinu a teplo, další část bioplynu se vyčistí na BioCNG s obsahem 99 procent metanu a je vtlačen do plynové distribuční soustavy, kterou proudí ke koncovým odběratelům. Zbytky z fermentace pak poslouží jako ekologické hnojivo, které v tekuté formě doplňuje vláhu do půdy a zároveň jí vrací tolik potřebné organické látky.
Po jaké době od spuštění projektu dojde k jeho vyhodnocení?
Obsah jednotlivých nádob bude vyhodnocován při každém svozu. Každou popelnici odvezenou ze Šumperka v EFG Rapotín zváží a podrobí rozboru materiálu, abychom měli relevantní data za každou lokalitu v reálném čase a mohli tak ihned reagovat na případné nežádoucí materiály vhozené do nádob. Trvání projektu je prozatím domluveno na jeden rok s předpokladem následného rozšiřování svozových míst a kapacit nádob, pokud bude mít projekt patřičnou odezvu. Úspěšnost projektu by se reálně měla promítnout v příštím roce, kdy město čeká výběrové řízení na dodavatele služeb v komunálních odpadech. V tomto ohledu by se měl do budoucna snížit objem uloženého směsného komunálního odpadu na skládku a četnost jeho svozů. Vše ale bude záležet na míře zapojení občanů města do projektu, věříme, že obyvatelé Šumperka jej vezmou za svůj a třídění gastroodpadu se pro ně stane běžnou činností. Když přestaneme vyhazovat zbytky potravin do popelnic a na skládky a využijeme jejich potenciálu, budeme z toho mít prospěch všichni. (ms)
Buďte první kdo přidá komentář