Bradlo

Bradlo

Dnes se podíváme opět do kopců, a to na známý vrch u obce Lipinka v Úsovské vrchovině. Tomuto kopci ve výšce zhruba 600 metrů nad mořem se také někdy říká Moravský Blaník podle jedné z pověstí o spících rytířích. Na vrcholu je skalní útvar s vyhlídkou. Nedaleko jsou také jiné známé skalní útvary s názvem Tři kameny. Jde také o nejjižnější výběžek Jeseníků. Kopec je vyhledávaným cílem horolezců. Stěny skály dosahují výšky až dvaceti metrů. Na jihovýchodním svahu kdysi také rostl památný strom Král Bradla. K němu vedou značené turistické stezky.

Kudy na místo

Jednou z variant je necelých sedm kilometrů dlouhá Naučná stezka krajinou památného Bradla. Ta vede od vlakové stanice v Libině až do vlakové stanice v Nové Hradečné. Zastávka stojí na vlakové trati Šumperk – Olomouc přes Uničov. Dalšími možnostmi jsou přístupové cesty po modré od Lipinky, která je dlouhá zhruba dva kilometry, po červené od Brníčka s délkou asi deset kilometrů nebo asi třináct kilometrů po zelené od Lesnice přes Trlinu, Bílý kámen a Cikánský buk.

Historie

Využívání tohoto památného místa k hromadným akcím, společným výletům, slavnostem a manifestacím má již dlouhou historii. Němci zde pořádali slavnosti o první květnové neděli a o slunovratu. Protože však Bradlo leželo blízko národnostní hranice (Horní Libina, Obědné, Nedvězí a Kamenná byly německé, Veleboř a Lipinka české obce), pořádali zde národní slavnosti také Češi. První taková slavnost za účasti tisíců lidí a několika pěveckých sborů se konala 20. června 1897. V nacionálně vyostřené době druhé poloviny třicátých let se na Bradle pořádaly české slavnosti hraničářů. Němečtí nacionální fanatici zde zase v té době zažehovali velké hákové kříže napuštěné hořlavinou. Poslední česká manifestace se na Bradle konala v roce 1948 a od té doby je už jen místem turistických a horolezeckých akcí.

Pověsti o Bradle

Jako o každém nápadném přírodním jevu existovala o Bradle řada pověstí, které si vyprávěli jak Němci, tak Češi. Jedna z českých pověstí říká, že v Lipince žil kdysi lakomý sedlák Kapsa, který neváhal upsat duši ďáblu, aby zbohatl. Ve smlouvě si však vymínil, že až si pro něj ďábel jednou přijde, musí napřed vykonat práci, kterou mu uloží. Když přišel jeho čas, uložil mu, že musí poblíž Lipinky postavit přes noc z kamene 20 metrů vysoký hrad, a to dřív, než zakokrhá kohout. Ďábel zaangažoval početnou družinu čertů, kteří vzduchem nosili stavební materiál na místo, kde je dnes na Bradle skála. Když už byl hrad téměř hotov, zakokrhal kohout a všichni čerti pustili balvany, které zrovna nesli, na zem a zmizeli v pekle. Tak pověst vysvětluje jednak tvar a velikost skály na Bradle, jednak množství kamenů, bloků a skalek na celém bradelském hřbetu. Kromě turismu a horolezectví je vrchol zajímavý také z jiného důvodu. Provádějí se zde totiž astronomicko-geodetická měření. Tak hezký výlet. (vel)