ŠUMPERK • Vidět ho naštvaného, nabručeného, zachmuřeného? Takřka nemožné. Vidět ho v létě na kurtech za nemocnicí týden bez rakety? Vyloučeno. Snad jedině, kdyby z nebe padaly obří trakaře. Tenis potřebuje k životu stejně jako vzduch, vodu a jídlo… Přestože FRANTIŠEK ČECH v letošním roce oslaví už 85. narozeniny, zůstává aktivní i v pokročilém sportovním věku.
Petr Fišer
V září je mám přesně na den tisku a televize. Takže jedenadvacátého,“ pousmál se věčně dobře naladěný velmistr svého oboru. „Člověk by se měl naučit dívat do občanky, kolik mu je let, a podle toho žít. A taky chodit na dvorec s tím, že ho tam musí přestat všechno bolet. Nemyslete si, i já jsem za ty roky opotřebovaný,“ nezastíral velezkušený matador. Tenisové řemeslo považuje za běh na dlouhou trať. Ne každý má trpělivost čekat, než se prokouše k prvnímu opravdu cennému výsledku. „I proto je úmrtnost docela velká. Ve většině případů je to honba za okamžitým úspěchem, honba za body. Opravdovou výkonnost to může zkreslovat. K tomu je jiná doba, děti si vybírají z více možností. A nejednou mají blíž k počítači než ke sportování.“ František Čech dobře ví, o čem mluví. Vždyť pamatuje doby, kdy se „bílý sport“ provozoval s dřevěnými raketami. „Materiální možnosti se nedají absolutně srovnávat, s pomocí dokonalejších materiálů je současný tenis daleko rychlejší. Když se dostanete do obranných potíží a na druhé straně proti vám stojí střelec, který umí dát přesnou ránu, je to pro vás velmi složité. Kolikrát je to taková dělovka, že se k balónku nestačíte přesunout. Jednoduše ho nemáte šanci doběhnout.“
Federer = klasik všech klasiků
Čistými údery a obávanou levačkou proslulý elegán s největší oblibou hltá zápasy legendárního Rogera Federera. „Pro mě je to klasik všech klasiků. Jeho styl okopírovala se vším všudy spousta mladých hráčů, kteří ke všemu přidali velkou dravost. Nebo další Švýcar Wawrinka. Ten vylepšil bekhend takovým způsobem, že musí být pro každého radost se na něj dívat. K tenisu by měla patřit hravost. Jestli se ale chcete pohybovat ve špičce, můžete si ji dopřávat jen zčásti. V opačném případě hrozí, že vás někdo utluče,“ varoval odborník na slovo vzatý. „Je to především o hlavě, nohách a kondiční připravenosti. Pokud chcete vyhrát, musíte to v ní mít srovnané. Také je potřeba, abyste soupeři dokázal vnutit svůj styl hry a nedopustil, aby to bylo naopak,“ nastínil pro neznalé. Když v roce 1968 dělal trenérský průkaz druhé třídy, věnovaly se mu republikové kapacity v čele s několika profesory. „Tenkrát jsme se toho moc dozvěděli a naučili. Mimo jiné od paní Sukové. Každý tenista je svým způsobem originál a vy musíte pracovat na tom, aby rozvíjel svůj potenciál a talent. Není správné ho nutit do šablon a zařazovat do kolonek.“
Peníze, co jsou zasloužené
Ve světovém tenisu se točí enormní finanční prostředky. Celkový rozpočet slavného Wimbledonu z roku 2019 přesáhl částku 38 miliónů liber. „Myslím si, že se vzhledem k okolnostem nedá mluvit o obrovských penězích. Aniž bych chtěl snižovat výkonnost, úsilí a snahu ostatních sportovců, tenis je opravdu velká dřina. Špičkoví hráči, kteří postoupí až do finále, stráví během jediného turnaje na kurtu klidně i patnáct hodin. Někdy dokonce víc. Jeden zápas na Grand Slamu se může protáhnout na vysilující pětihodinový maratón. Přitom se musíte soustředit na každý míček, což není jednoduché. Zákonitě dochází k výpadkům, nejste stroj ani naprogramovaná mašina. Rozhoduje celá škála nejrůznějších atributů. Jestli vám vyhovuje soupeřův styl, počasí, povrch kurtu, momentální forma a další věci. To vypětí je obrovské a troufám si tvrdit, že daleko větší než v jiných sportovních odvětvích. Neznáte nic jiného než jen letadlo, auto, kurty a hotel. Pořád dokola. Kolikrát se po pěti zápasových hodinách ještě v tentýž den znovu vracíte na dvorec, abyste zapracovali na vylepšení toho, co vám nešlo. Je to kolotoč, který se prakticky nezastaví.“
Potlesk pro mistra světa
František Čech miluje tenis hlavně pro jeho herní pestrost a tvořivost. „Člověk musí přemýšlet a předvídat. Dobrý šachista by měl být o šedesát tahů dopředu. U nás je zapotřebí, abyste mysleli s předstihem pěti až šesti úderů. Kam balónek zahrajete teď a potom, s jakou intenzitou a silou, a co na to soupeř. Není to jen o tom, že do míčku mlátíte, práskáte a křápáte. Každý úder by měl mít myšlenku a oči.“ Mistr světa z roku 2012, který se v Šumperku věnuje mladým žákům a zájemcům z řad amatérů, dosáhl na svůj největší veteránský triumf ve slunném Chorvatsku. „Vždycky to bývaly prestižní a kvalitou našlapané akce, na které létali hráči z celého světa. Tehdy nás bylo osmadvacet včetně Američanů, Australanů, Němců, Rakušanů a dalších reprezentantů z nejrůznějších zemí,“ zavzpomínal na vydařený turnaj, který si připomíná s velkou oblibou.
Buďte první kdo přidá komentář