OLOMOUC, ŠUMPERK • Na ledě má úplně jiné úkoly, v prvé řadě je to „pes obranář“. Kdo by ale v hokeji nechtěl dávat góly? ADAM RUTAR se premiérového zásahu v nejvyšší mužské soutěži dočkal v jubilejním čtyřicátém utkání.
Běžela desátá minuta úvodní třetiny. Olomoučtí Kohouti chtěli co nejrychleji odpovědět na vedoucí branku plzeňského Roba. Zásluhou odchovance Mladých Draků ze Šumperka s vyrovnáním stavu na 1:1 dlouho neotáleli. Devatenáctiletý zadák držící hůl na pravou stranu se s pukem zbytečně nemazlil a od modré čáry ho bez dlouhého váhání nahodil směrem na hokejovou klec hostujících Západočechů. Černá guma minula chumel hráčů clonících v předbrankové mlýnici a našla si volné místo v protilehlé šibenici. Pro Rutara to byl první kanadský bod v kariéře, na nějž dosáhl v extraligové společnosti. Nejtěsnější porážce Olomouce nezabránil, Plzeň si odvezla tříbodové vítězství 4:3. Syn známého šumperského trenéra Petra Rutara byl až do poslední chvíle ve hře o letenku na juniorský šampionát v Kanadě, v závěrečné nominaci se ale nakonec neobjevil. Přednost u hlavního kouče národního týmu Karla Mlejnka dostali jiní adepti. „Nevím, co k tomu mám říct,“ krčil introvertní Rutar rameny a uhýbal pohledem. Bylo znát, jak mu byla jednoduchá otázka nepříjemná. Ostatně jako všem. Samotné mistrovství reprezentačních „dvacítek“ ukázalo, že bek jeho formátu českému výběru v sestavě dost výrazně scházel. (mum)
Buďte první kdo přidá komentář