Přesně před 54 lety, 21. srpna 1968 brzy ráno se objevily okupační tanky na kraji města Šumperka. Před sedmou hodinou ranní se sešlo předsednictvo okresního výboru komunistické strany, které vyjádřilo podporu straně a vyzvalo občany ke klidu, plnění úkolů na pracovišti a zamezení provokací. Co bylo dál?
Okupační tanky vjeli do města někdy v odpoledních hodinách. Zastavily se ale před hotelem Grand. Tam jim dalšímu průjezdu zabránil dav lidí. V něm byla i Věra Čáslavská, která se tou dobou účastnila zdejšího sportovního soustředění. Přítomní se snažili protestovat, diskutovat ale mimo jiné i často nepřesně informovaným vojákům vysvětlit situaci.
Mezitím velitel šumperské posádky Josef Velecký dal svým vojákům povel připravit se k obraně, rozmístil do bran kasáren tanky a komunikoval s okupačními vojsky. Nakonec doporučil objet město. Což se také stalo a tanky pokračovali dále na Zábřeh a Moravskou Třebovou. Nedošlo tak ke krvavým střetům jako na jiných místech.
Velení okupačních vojsk chtělo aspoň umístit v městě ostatní vojáky a techniku. To ale vedení města i velení šumperské posádky taktéž odmítlo. Nakonec se dohodl kompromis, kdy ve městě zůstalo pouze velitelství a část jejich pluku umístilo na cvičiště u Rapotína (dnešní golfové hřiště).
Sovětská armáda v návaznosti požadovala uvolnění prostor pro své vojáky na přechodnou dobu. Tak se i stalo, 3. října se šumperská posádka musela přesunout do Kežmaroku a 9. října Josef Velecký předal šumperská kasárna sovětské armádě. Ta zůstala v Šumperku až do roku 1990.
Podle dobového tisku Okresního národního výboru se v Šumperku nacházelo celkem 30 tanků, 40 obrněných vozů a další stovky jiných typů vozidel.
Je důležité zdůraznit, že velení tehdejšího šumperského pluku bylo jedno z těch, které odeslalo několik rezolucí proti vstupu vojsk, odhlasovalo mimojiné zrušení názvu „Útvar československo-sovětského přátelství“ a pro své postoje také museli následně někteří velitelé odejít z armády.
Památník v Zábřehu
Za přítomnosti představitelů města nebo například režisérky Olgy Sommerové, skautů i široké veřejnosti proběhlo 24. února 2020 před kulturním domem v Zábřehu setkání u pamětního místa okupace Československa v roce 1968. Na stejném místě postavila v srpnu 2018 skupina dobrovolníků dveře do roku 1968. Skrze zasklení dveří potištěné poloprůhledným dobovým snímkem bylo vidět, jak stejným místem před padesáti lety projížděla obrněná vozidla okupantů.
Původně krátkodobě zamýšlená připomínka v místě vydržela přes půl roku a vyvolala řadu kladných ohlasů vyzývajících po trvalejším připomenutí toho, že vojska okupantů se nevyhnula ani Zábřehu. Tak se i stalo a v Zábřehu je na tomto místě památník této události.
Památník je umístěn v zatáčce na Šumperk, kterou bezohledně projížděly dlouhé kolony okupantů.
„Srpnové události roku 1968 byly tehdy velkým zklamáním pro mnohé občany usilující o zachování lidských práv, demokracie a národní nezávislosti. Kéž je nám jejich připomenutí mementem, že tyto hodnoty nejsou samozřejmost,“ řekl ke vzniku pamětního místa starosta František John.
Článek napsán i pomocí souhrnu Kristíny Lipenské z pramenů Jan Benda, Vojsko, ozbrojená střetnutí a války v historii Šumperska, Šumperk 2003. Zdeněk Doubravský, Konec československé vojenské posádky v Šumperku, Severní Morava 94, 2008, s. 39–43. Foto Antonín Suchan.
Buďte první kdo přidá komentář