I když Olomoucký kraj vznikl před více než dvaceti lety, stále se najdou ti, kteří tehdejší rozhodnutí zpochybňují. Z hlediska geografie je možné se na vznik či přesněji obnovení Olomouckého kraje dívat pozitivně. Pro většinu území nového kraje včetně Šumperska znamenalo přenesení správního střediska z Ostravy do Olomouce (s výjimkou Prostějovska, kde bylo přeneseno z Brna) velké přiblížení. Šumperský okres je tím sice od centra kraje vzdálenější, ale výhodnější varianta pro něj vlastně neexistovala. Ač je Šumpersko z pohledu kraje hraničním regionem, nevyskytl se nikdy žádný lokální separatismus, při kterém by se část okresu chtěla připojit k jinému kraji. To jsme viděli jen v opačném gardu, když se například Moravskotřebovsko chtělo „odpojit“ z Pardubického kraje a posílit náš kraj a možná i okres.
Dva v jednom
Samozřejmě platí, že se i v případě Šumperska projevuje velká rozmanitost Olomouckého kraje. Spojení nížinaté Hané a hornatých Jeseníků může být hitem třeba pro cestovní ruch a jeho propagaci. Naopak pro správu a soudržnost kraje jsou dva tak rozdílné regiony velkou výzvou. Přitom paradoxně platí, že obě části kraje vlastně spojuje velký počet venkovských oblastí a s výjimkou centra olomouckého okresu také nižší hustota osídle- ní. Přesto jsme občas svědky „popichování“ ve stylu Sever proti Jihu. Přitom jednostranná podpora jen jedné části kraje na úkor druhé by moc nepomohla. Potřebujeme principiální řešení pro celý kraj, která se projeví ve všech jeho potřebných částech.
Třeba se postupně posílí naše sounáležitost s krajem jako celkem. Máme sice společný znak a vlajku, ale kdo z nás je přesně dokáže popsat?
Příliš pomalý vzestup
Často se diskutuje také ekonomická síla našeho kraje. Olomoucký kraj za- tím bohužel nepatří ve vnitrostátním srovnání k ekonomickým motorům. Ale blýskání na lepší časy najdeme i v této oblasti. Ještě na začátku tisíciletí byl Olomoucký kraj například územím s nejnižší průměrnou mzdou v republice. Když se podíváme na čísla z počátku letošního roku, je již obrázek alespoň o něco málo optimističtější. Už jsme ve výši průměrné mzdy přeskočili dokonce tři kraje – Karlovarský, Zlínský a Pardubický. Na- víc jsme aktuálně dokonce čtvrtý nejlepší kraj v růstu průměrné mzdy. Na dohnání dalších krajů je to ale stále málo a průměrná mzda, i když skoro všechny zajímá, také není univerzálním ukazatelem ekonomické síly, takže v žádném případě nesmíme ustat ve snaze posilovat lokální ekonomiku. V této snaze je důležité vedení kraje, ale hlavní práci musí udělat celostátní vláda a parlament.
Autorem je PhDr. Petr Sokol, Ph.D., komentátor, geograf a učitel.
Buďte první kdo přidá komentář