Narodil se v Šumperku v českoněmecké rodině. Otec tam hospodařil na rodinném mlýně, který však musel opustit z finančních důvodů. Rodina se přestěhovala do Brna, kde Leo začal chodit do školy. Nebyl dobrý student, škola ho nebavila, často vyrušoval a reálné gymnázium nedokončil. Šel se učit zahradníkem, pak zkoušel zámečnické řemeslo. V učení strávil tři roky.
Nejvíc jej lákalo divadlo. Působil tam jako statista a při jednom z představení si jeho hlasu povšiml barytonista Adolf Robinson. Dával Slezákovi zdarma hodiny zpěvu a na jeho přímluvu byl devatenáctiletý Leo Slezak přijat jako elév do operního souboru německého divadla. V roce 1896 debutoval v titulní roli Lohengrina, o dva roky později přešel do Královské dvorní opery v Berlíně, po roce přesídlil do Vratislavi. Zde se seznámil se svou pozdější manželkou, herečkou Elisabeth Wertheimovou (1874 – 1944). Následovala hostování v Londýně a ve Vídni, kde byl přijat s nadšením. Od září 1901 byl stálým členem sboru Vídeňské státní opery a začala jeho úspěšná kariéra. Roku 1907 studoval v Paříži u světoznámého tenoristy Jeana de Reszkeho, díky němu si vypiloval hlas do světové úrovně. Roku 1909 podepsal tříletou smlouvu s Metropolitní operou v New Yorku, kde byl oslavován jako wagnerovský a verdiovský pěvec. Pravidelně se vracel do Brna na pohostinská vystoupení v Novém německém divadle a několikrát zavítal se svým recitálem i do rodného Šumperka. V dubnu 1934 vystoupil ve své poslední roli jako Othello na jevišti Vídeňské státní opery, kde během své dlouhé kariéry nastudoval 44 rolí a odehrál více než tisíc představení. Jeho hlasový obor byl hrdinný tenor, jeho pianissimo bylo takřka legendární a i na tehdejších gramofonových nahrávkách, které byly technicky velmi nedokonalé, fascinuje svým hlasem a také úžasnou srozumitelností textu. Svou výškou 195 cm a hmotností téměř 150 kg byl i opticky výrazným umělcem. Roku 1932 započala jeho druhá kariéra hvězd německé kinematografie, v nichž ztvárnil zejména komické role a téměř ve všech také zpíval. Natočil kolem 45 filmů. Mezi nejznámější tituly patří La Paloma (1934), Gasparone (1937) a Es war eine rauschende Ballnacht (1939). Leo Slezak žil převážně ve Vídni, od května 1938 v Berlíně, ve volných chvílích od roku 1911 ve starém) selské usedlosti v Egernu na Tegernském jezeře. Své poslední roky života strávil v Rottach-Egernu v Bavorsku, kde byl po smrti také pohřben po boku své ženy Elisabeth. Jeho děti Walter (1902 – 1983) a Margarethe (1901 – 1953) se také vydaly po divadelní cestě, Walter se proslavil v USA jako filmová hvězda. Margarethe byla operní zpěvačkou. Roku 1960 byla po něm ve vídeňské části Währing pojmenována ulice Leo-Slezak-Gasse. Slezakova busta byla v roce 2013 umístěna do foyer Mahenova divadla v Brně. (vel)
Buďte první kdo přidá komentář