ŠUMPERK • Zraje jako víno. Kdyby se pátralo po hokejistovi, který v posledních letech udělal největší výkonnostní progres, šumperský Drak PETR GEWIESE by na speciálním seznamu mohl figurovat hodně vysoko. V současnosti se řadí mezi nejšikovnější prvoligové obránce.
Petr Fišer
Protože byl Šumperku věrný i v minulých sezónách strávených v nižší soutěži, s napětím se očekávalo, zda narůstající dominanci a velký vliv pro své klubové barvy dokáže naplno prodávat i o patro výš. Dosavadní čísla mluví jasnou řečí: 9 utkání, 3 vstřelené branky, 6 gólových asistencí, 9 kanadských bodů. „Samozřejmě jsem rád, že se mi daří. Snažím se pro tým dělat maximum,“ prohlásil bez zbytečných fanfár. Jeho tah na branku při častých ofenzivních výletech je až pozoruhodný. Stejně jako sebevědomí, které ho provází při odvážných kouscích prováděných v blízkosti modré čáry. Nejen v přesilovkách si dovoluje věci a fígle, k nimž se odhodlá málokterý útočník. Hlavně nic nepokazit? S tím na charismatického zadáka nechoďte.
Kapitánova „NEJ“
Kouč Draků Martin Sobotka si dobře uvědomuje, že se může opřít o lídra s nadstandardní formou. Gewiese je nejpilnějším střelcem soutěže, dosud zasypal svatyně soupeřů jedenaosmdesáti projektily. Žádný jiný „plejer“ nenasbíral v početních převahách více bodů než šumperská čtyřiačtyřicítka. V průměru trávil na ledě přes 27 minut, což je nejvíc ze všech hokejistů v soutěži. Hned ve třech utkáních se přehoupl přes magickou půlhodinu. Řeč je o suverénně nejvytíženějším hokejistovi v Chance lize. „Taková důvěra od trenéra mě pochopitelně těší. Vím, co tady musím odvádět a co se ode mě čeká. Snažím se v tom pokračovat. Člověk musí neustále pracovat a zlepšovat se. S takovou porcí minut získáváte čím dál větší jistotu.“ Jak sám připouští, občas se stane, že některé střídání přetáhne. „Vyplývá to ze hry. Je to hlavně o tom, že si to užívám. Baví mě styl, kterým se prezentujeme. Z ledu bych kolikrát neslezl vůbec.“ (úsměv)
Byl to jen začátek?
Šumperk měl být podle předsezónních prognóz fackovacím panákem, do nějž si s chutí bouchne takřka každý. Samotným hráčům to nemohlo uniknout. „Skoro ze všech stran jsme slyšeli, že máme nejslabší tým a podobně. Dopředu nás odepsali. Pro nás to byla extra motivace. Do sezóny jsme šli se spoustou mladých kluků, kteří v mnoha případech ještě neokusili první ligu. Věděli jsme, že chceme hrát týmově. Že je to naše šance. Myslím si, že na výkonech je to vidět,“ tvrdila jedna z hlavních opor. Prezident klubu Vladimír Velčovský při stavění pevných základů vsadil právě na Gewieseho. Za další stěžejní pilíře si vybral brankáře Marka Peksu a prověřeného forvarda Jana Milfaita. Mužstvo skládal s výhledem na další období. Zatímco letošní ročník je nesestupový, v příští sezóně by měly padat čtyři celky. „Všichni cítíme, že se jako tým můžeme posouvat a že do budoucna máme co nabídnout. Jsem optimista. Před pozastavením soutěže se nám začínalo dařit a já si troufám tvrdit, že to byl jen začátek,“ netajil svůj pozitivní pohled na věc kapitán mužstva. „Špatně jsme nehráli ani předtím. Jen bylo potřeba, abychom se chytili i výsledkově. Pauza je stejná pro všechny, takže se na ni nemůžeme vymlouvat.“
Srandičky, ale i zvýšený hlas
Petr Gewiese na Tyršově stadiónu „kapitánuje“ třetím rokem. „Už vím, co to obnáší. Jestli to zvládám dobře, to musí posoudit jiní,“ vyjádřil se ke své funkci pohodář, jemuž nechybí smysl pro humor. O nejrůznější srandičky tak není nouze. „Když na to přijde, nemám problém zařvat. Po domácím zápase s Jihlavou jsem si vzal slovo, protože bylo jasné, že musíme něco změnit. Myslím si, že to bylo ku prospěchu věci.“ Lodivod Sobotka by se bez podobné pomoci neobešel. Jako jeden z mála trenérů na úrovni první ligy operuje na střídačce bez asistenta. „Nevýhoda to pro něj určitě je. Už jen proto, že zápasy jdou rychle za sebou a je jich hodně. Pokud se teda hraje… Musí si všechno probrat sám, nemá po ruce někoho, s kým by si mohl prohodit postřehy. Ale podle mě to zvládá velmi dobře,“ pochválil svého nadřízeného odchovanec Mladých Draků.
Kousek od velkého angažmá
Kdo ví, kde by momentálně působil, kdyby před sedmi lety dopadly na úrodnou půdu jeho námluvy s třineckými Oceláři. „Prakticky jsme byli domluvení, snad byla podepsaná i smlouva. Prostě všechno zalité sluníčkem. Jenomže před sezónou mi v Třinci řekli, že by mě museli koupit. Moje tabulková hodnota se tehdy pohybovala kolem miliónu a půl, a to že za mě nedají. Tabulky jsou velkým zlem českého hokeje. Mám to z vlastní zkušenosti a můžu to jen potvrdit.“ Extraligový sen by se mohl proměnit ve skutečnost v případě, že padne do oka Vítkovicím. Boss Velčovský navázal s ostravským kolosem spolupráci, která umožňuje spouštění hráčského ropovodu oběma směry. „Cítím na sobě, že jsem nabral spoustu zkušeností, díky kterým jsem lepším hokejistou. Zkušenosti vám nic nenahradí. Je jen zlomek hráčů, kteří dokážou v devatenácti hrát, jako by jim bylo sedmadvacet. To jsou pouze ti nejlepší.“
Po neplodném „farmaření“ rychlý úprk do Francie
Konstruktivní bek byl před čtyřmi lety u toho, když se podepsala smlouva s Pardubicemi. Pro Draky vzájemné „farmaření“ nedopadlo slavně. Po vzoru obdobné fúze s Třincem se sestoupilo do druhé ligy. „Bylo to hodně složité, když na každý zápas přijel mikrobus hráčů z Pardubic. V kabině to nedělalo moc dobrou náladu. Teď máme sice méně zkušený tým, ale zase táhneme za jeden provaz. Podle mě to způsobem, jakým to tenkrát bylo nastavené, nemůže nikdy fungovat. Rozhodně je mi bližší mančaft plný mladíků, kteří se chtějí někam posunout, než spoléhat na pardubický mikrobus z extraligy,“ nezastíral vytáhlý zadák. Jakmile se Draci odporoučeli mimo plně profesionální scénu, vydal se hledat štěstí do zahraničí. „Nechtěl jsem za deset až patnáct let litovat, že jsem nikde nebyl. Byla to dobrá sezóna. Postoupili jsme do nejvyšší soutěže, takže ze sportovního hlediska se jednalo o velký úspěch. Měl jsem nabídku, abych v klubu pokračoval dál. Jenže jsem si uvědomil, že Francie není úplně tím, co jsem hledal. Taky se vyskytly nové priority. S přítelkyní jsme měli před svatbou a čekali prcka do rodiny. Když si mi ozval pan Velčovský, padlo rozhodnutí, že zůstanu doma. Času stráveného ve Francii ale rozhodně nelituju. Bylo to fajn.“
Buďte první kdo přidá komentář