DUBAJ, KOUTY NAD DESNOU • Testy. Testy. A zase testy. Když se zábřežský triatlonista DAVID JÍLEK chystal na dlouhou cestu za prvním závodem nového roku, musel počítat s tím, že jej nemine šťourání v nose takřka na „každém kroku“. Zvlášť když se vydal za hranice republiky.
Petr Fišer
„Po logistické stránce to vycházelo parádně. Dubaj leží v jedné z mála zemí, do které se z Česka stále ještě létá. Dokonce jsme měli z Prahy přímý spoj, který trval zhruba šest hodin,“ popisoval relativně snadný přesun triatlonový reprezentant. „Když rodina necestuje se mnou, snažím se minimalizovat čas trávený mimo domov. Ve středu ráno jsme přiletěli do Dubaje a už v sobotu večer jsem byl zpátky v Praze. Byla to rychloakce.“ V pondělí jej testovali v Olomouci. Hned po příletu se mu důkladně věnovali i na území Spojených arabských emirátů. Verdikt se dozvěděl na hotelu v pozdních večerních hodinách. „Poslední test jsme podstoupili na dubajské klinice.
Tam šlo hlavně o to, abychom kvůli případné karanténě znali výsledek před odletem,“ vysvětloval Jílek. Ve vyhledávané arabské destinaci narazil na silnou konkurenci. „Dorazila světová špička včetně několika triatlonistů z olympiády. Už dopředu jsem věděl, že to bude závod odvíjející se v pekelném tempu. Nejrychlejší časy se pohybovaly kolem tří hodin a čtyřiceti minut. Což je polovina toho, na co jsem v dlouhých triatlonech zvyklý. Všechno se odehrávalo ve větší intenzitě, kterou přes zimu nejsem schopný natrénovat,“ objasňoval pro neznalé. „Ani se do toho nepouštím. Jinak bych nebyl schopný servat v potřebné formě po dobu celé sezóny. Proto jsem tam neletěl s ambicemi na dobré umístění. I když pokaždé chcete odvést maximum, nezatěžovalo mě břímě spojené s tím, abych byl stoprocentně vyladěný, nachystaný a dopadl co nejlíp. Mise v Dubaji přesně splnila svůj účel.“ Protože David Jílek nemá problémy s překonáváním časových pásem a změnami klimatu, mohl o pár dní později splnit to, co slíbil. V Koutech nad Desnou svým výkonem podpořil dvě nemocné děti. „Nakonec se podařilo vybrat přes 330 tisíc korun. Jednoznačně to předčilo moje očekávání,“ zaradoval se.
„Kamarád přislíbil za každý nastoupaný metr deset korun. To znamená, že jsme se dostali na nějakých devadesát tisíc. V koutku duše jsme potom všichni doufali, že dovybereme dalších třicet. Nakonec z toho byla částka více než trojnásobná. V to jsem opravdu nedoufal a jsem za to hrozně moc rád.“ Kouteckou výzvu si mimo jiné naplánoval kvůli dvěma dopředu zrušeným závodům v Izraeli a na Sahaře, které mu z programu vypadly kvůli krizi způsobené koronavirem. „Chtěl jsem si místo nich zařadit do přípravy nějaké zpestření, co by trvalo deset až čtrnáct hodin a časově se podobalo dlouhým triatlonům.“ Po návratu do Česka si musel zvykat na úplně jiné počasí. „V Dubaji bylo při běžecké části čtyřicet stupňů ve stínu. Před sobotou v Koutech se zrovna ochladilo a celý den byly minusové teploty. Na druhou stranu, pro skialpy panovaly ideální podmínky.“ Všechno klapalo jako hodinky. Od začátku až do konce. „Pomohla mi Lucka Mahdalová ze Zábřeha. Ujala se toho velmi aktivně, a i díky tomu, jakou rozjela mediální podporu a kampaň, se vybralo tolik peněz. Strašně moc se mi líbilo, jak se celá akce dokončila a jaký z toho byl výstup. Takže jsem si říkal, že by byla strašná škoda toho nevyužít do dalších let a neudělat z toho každoroční tradici. Když to pomůže jednomu nebo dvěma lidem, potažmo dětem, tak to bude naprosto úžasné.“ Dnes už je David Jílek znovu v plném zápřahu. Po několika lehčích dnech se pustil do tradičně rozfázovaného každodenního tréninku. „Nezbývá mi než čekat, až se otevřou další závody. Když to půjde, ať už to bude v Česku nebo v zahraničí, tak toho využiju. Teď se cokoliv plánuje těžko, když ani naše vláda neví, co bude příští týden. Jsem smířený s tím, že sezóna bude mít podobný průběh a charakter, jaký měla ta loňská.“
Buďte první kdo přidá komentář