ŠUMPERK – Vládní opatření je poslala do „domácího vězení“. Hokejisté Šumperka po vyhlášení nouzového stavu můžou jen nostalgicky vzpomínat, jaké to je, když obývají jednu kabinu, společně se perou o mistrovské body a berou sto procent z výplaty.
Petr Fišer
Na růžích ustláno nemá ani jejich zaměstnavatel. Klubový šéf Vladimír Velčovský se dokonce nebojí mluvit o ekonomické sebevraždě, kterou spojuje s prázdnými tribunami. „Šumperk je hokejové město. Aby lidé nemohli přijít vůbec nebo kvůli snížené kapacitě jen v omezeném počtu, to neprospěje nikomu. Profesionální klub nemůže hrát bez diváků. Nevím, kdo mi to nahradí,“ postěžoval si. „Šumperský hokej má postavené podnikání na návštěvnosti, s tím jsme do první ligy šli. Za daných okolností se bavíme o zásadní překážce,“ dodal nevesele.
Diváci? Alfa a omega!
Draci se do vybranější společnosti vrátili po čtyřech letech. Soupeře z Kopřivnice a Nového Jičína přitom vyměnili za daleko prestižnější klubové značky. Nováček soutěže se mohl těšit na prestižní souboje s Přerovem, Prostějovem, Vsetínem, pražskou Slavií či Jágrovým Kladnem. Velčovský potvrdil, že to byl jeden z důvodů, proč souhlasil s výjezdem o patro výš. „Z velké části je to o fanoušcích. Bez nich máte méně sponzorů a nejde propagovat obchodní jména partnerů. Proč by měli dávat něco klubu, když se nehraje? Jsem proti tomu, abychom hráli sami pro sebe. Na druhou stranu není moc možností. Jsou nějaké regule a závazky vůči týmu, soutěži a svazu. Takže se přizpůsobím. Takhle se ale nedělá profesionální sport, kam mají chodit lidé,“ postěžoval si. „Dračí rodina“ tratí několik set tisíc kvůli tomu, že se na diváckém semaforu objevila dobře viditelná stopka v podobě červené barvy. „Platíte náklady na rozhodčí a hráče. Máte mandatorní výdaje a nemáte plánované příjmy ze vstupného. Zákonitě přemýšlíte, jak dlouho se to dá vydržet a jaký to má vůbec smysl. Máme za sebou atraktivní utkání sDuklou Jihlava nebo Slavií Praha a jsem přesvědčený o tom, že by se za normálních okolností kapacita stadiónu z velké části naplnila. To jsou hrozné ztráty. Nejsme velkoměsto. S oblibou říkám, že se snažíme dělat profesionální hokej v osadě Šumperk, aby to lidi bavilo,“ řekl předsednický boss.
Opožděně dopsaná tečka
Na dvanáctý březnový den jen tak nezapomene. Snaha kvalifikovat se do druhé nejvyšší soutěže sportovní cestou vzala definitivně zasvé ve chvíli, kdy svazoví bafuňáři rozehranou sezónu s předstihem ukončili. Jak jinak než kvůli koronaviru. „Vzpomínám si na to jako dnes. Nevědělo se, co bude. Pozvánku do první ligy jsme přijali s radostí. Byl to náš cíl, proto jsme do toho šlápli, investovali do kádru a svoji skupinu grandiózně vyhráli. Postup jsme si chtěli vybojovat sami přes play-off a baráž, emoce ke sportu patří. Bohužel to nešlo. Důstojné oslavy jsme uspořádali až v červnu. Když jsme nemohli přímo na ledě, užili jsme si to alespoň u stolu a dali tomu slavnostnější tečku,“ popisoval Vladimír Velčovský.
Radši osekat základní část
O tom, že by současné mužstvo v době vynucené pauzy trénovalo venku, neuvažoval. „Hráči by se stejně nesměli osprchovat nebo potkat v šatně. Situace byla podobná na jaře a tehdy jsme letní přípravu na suchu z těchto důvodů odložili. Začali jsme později a bez přestávky šli rovnou na led. Nefandím těmto omezením a různým kompromisům. Počkejme si, až budeme moct dělat všechno naplno, včetně hraní zápasů, a potom do toho pojďme.“ Pakliže se pokladny Škoda arény otevřou ještě v tomto roce, bude to malý zázrak. „Jestli bude povoleno hrát, ale na zavřeném zimáku bez diváků, tak nám samozřejmě nic jiného nezbude. Osobně bych radši nehrál a místo toho zkrátil základní část, která je momentálně tříkolová. Vezměte si, že některé týmy mají odehraná jen dvě utkání, a jsou v karanténě. Až jim skončí, budou mít problém najít termíny na dohrání zápasů. Do volných reprezentačních pauz už se sáhlo, takže jsou obsazené. A nepříznivá situace se natahuje. Pak se buď prodlouží sezóna, nebo se musí osekat rozlosování. Hrajme, až budeme moct v plné palbě,“ nabádal Velčovský.
Hlavně žádná ostuda
Výsledky z úvodu sezóny mu moc radosti neudělaly. O spokojenosti nemohla být řeč. „Šel jsem cestou rozšíření kádru a vytvoření tlaku na obránce a útočníky. Na rozdíl od jiných mužstev teď máme výběr poměrně široký a je v něm boj o místa v sestavě. Motivace pro hráče je tedy dvojnásobná.“ Přísný šéf velmi nerad prohrává. Před výběr Martina Sobotky postavil konkrétní plán. „Cílem je nedělat ostudu a nebýt mezi posledními čtyřmi celky. A taky přežít, nedostat se do ekonomického kolapsu a na konci sezóny nedlužit. Tým buduju na dva hokejové ročníky, proto je širší. Příští rok, pokud bude republika zdravá, sestoupí čtyři družstva. Pro nás je letošní sezóna přechodová fáze, ale ne se založenýma rukama. Chceme se pohybovat v klidnějších vodách a dostat lidi do baráku.“
Základ je zdravý, chemie funguje
Velčovský se Sobotkou sestavili sportovní seskupení, které je velmi mladé. Figuruje v něm jediný třicátník! „Byla to kombinace několika důvodů. Mužstvo jsem chtěl omladit a zároveň zvednout jeho výškový průměr. Utvrdila nás v tom poslední sezóna. Naši kmenoví hráči Drtil a Vachutka projevili zájem hledat štěstí někde jinde, o další už jsme neměli zájem nebo skončili sami. Opřel jsem se o Milfaita, Gewieseho a Peksu, což jsou naše klenoty,“ popisoval, jakým směrem proudily jeho myšlenkové pochody. „Začátek nebyl bůhvíjaký, ale týmu věřím. Mám informace, že je v kabině výborná parta. Základ je zdravý a chemie funguje. Jsou to potenciální symptomy, aby se kluci zlepšovali a všechno kulminovalo třeba v závěru sezóny s přímou návazností na další ročník.“
Buďte první kdo přidá komentář