Plány šéfa Velčovského: Mužstvo musí být silnější

ŠUMPERK · Na úrovni první ligy se to hokejovému Šumperku nestalo poprvé. I když druhá nejvyšší soutěž teprve vrcholí a nejlepší osmička se pere o postup do závěrečných bojů, Draci už mají „vyděláno“. V jejich podání se návrat na plně profesionální scénu nesl ve znamení výsledkového propadáku. Ředitel klubu to dobře ví.

Petr Fišer

„Spoléhali jsme na několik starších hráčů. Jenže základní kostra nesplnila to, co jsme od ní očekávali. I když jsme na další zkušenější hokejisty neměli, naše ambice směřovaly ke klidným vodám. Každý by měl začít sám u sebe. Někteří borci, co měli mužstvo táhnout, bohužel zklamali,“ pustil se do posezónního hodnocení VLADIMÍR VELČOVSKÝ.

Kapitánem odchovanec?

Šumperský šéf přišel minulé léto o dva stavební pilíře. Tomáš Drtil a Daniel Vachutka vyměnili dračí sluji za přelet do hnízda prostějovských Jestřábů. „Mrzelo mě to neskutečně a mrzí mě to dodnes. Do budoucna je to jedna z cest k celkové změně přístupu. Udělám všechno pro to, aby se do Škoda arény vrátili šumperští odchovanci,“ nastínil své představy pro nadcházející soutěžní období. „Vzhledem k tomu, že spousta z nich je ještě smluvně vázaná někde jinde, žádná jména prozrazovat nemůžu. Jsou to prvoligoví hokejisté, o které bychom chtěli posílit náš tým. Ovšem jen za předpokladu, že to bude zájem oboustranný. Někteří z nich jsou zkušení a mohli by se chopit role tahounů. Pokud to bude možné, tak bych chtěl, aby kapitána Draků dělal odchovanec Šumperka.“ Velčovský připustil, že kdyby prapodivný ročník nebyl uzavřený, nesestupový a vyvíjel se stejným způsobem, obměna kádru by v rámci záchranných akcí probíhala v jiném módu. V něm se ponese až letní „rekonstrukce“ neúspěšně postaveného seskupení. „Loni se s hráči vyjednávalo pozdě proto, že se na poslední chvíli rozhodovalo, že budeme působit v Chance lize. Nicméně teď už naprosto přesně vím, koho chci oslovit. Jedná se o šumperské odchovance doplněné o hokejisty Vítkovic, se kterými máme spolupráci. S trenéry se pak domluvím na dalším vhodném doplnění. Nechci ponechat nic náhodě, a tak mužstvo prodělá plnou letní přípravu. Nechceme spadnout. Nechceme být mezi posledními. Kdybychom se v příštím roce nezachránili, musel bych vážně zvažovat, co dál.“

Hlavně nic nepodcenit…

Vladimír Velčovský je pověstný tím, že každé utkání prožívá velmi emotivně. foto: Věra Václavková

Při přestavbě týmu nemíní podcenit žádný detail. „Na přelomu března a dubna budu jednat se stávajícími hráči. Myslím si, že ve stejném termínu lze jednat i s nově příchozími. Nutno podotknout, že všichni mají zhruba do konce dubna někde smlouvu, takže nelze nic zveřejnit. Předpokládám, že posily by se mohly oznamovat v první polovině května.“ Pod dohledem staronového kouče Martina Janečka se dá předpokládat, že se šumperskou kabinou prožene silný vítr. „Kdybych měl spočítat, kdo tady zůstane, tak si myslím, že mi budou bohatě stačit dvě ruce. Mimo jiné potřebujeme zkušeného a kvalitního gólmana, který bude podávat stabilní výkony s minimem chyb. Dobrý brankář je základ,“ zkritizoval nepřímo nevyrovnanou výkonnost dvojice Marek Peska – Martin Altrichter.

Falešné preference, těžká doba k tomu

Vladimír Velčovský z pozice šéfa klubu musí čelit těžké koronavirové době. Na zápasy nemohli chodit diváci a hrálo se jen díky pravidelnému testování před každým utkáním. „Pro rozpočet to byla fatální zátěž. Musím přiznat, že kdybych před sezónou věděl, že se skoro celá odehraje bez fanoušků a budou nutné nákladné testy, tak nabídku do Chance ligy odmítnu. Ztráty se pohybovaly mezi sedmdesáti až sto tisíci z každého domácího střetnutí,“ postěžoval si s tím, že na ekonomickou stránku věci musel zareagovat. „Angažovali jsme mladší hráče, mnohdy i ty, kteří neměli zkušenost s mužským hokejem. I když jsem od agentů a mateřských oddílů dostával zaručené informace, jak jsou výborní, někteří z nich na první ligu opravdu neměli,“ připustil bez vytáček.

„Pokud na to neseženu peníze, padák o patro níž je jistý.“

Jedním z mála domácích zápasů, na nějž mohli dorazit jinak rekordně strádající fanoušci, byl sváteční duel s Duklou Jihlava. Už tehdy platila různá opatření. Například to, že každý z příchozích diváků musel sedět. foto: Petr Fišer

Přestože se na konci tunelu neobjevuje dobře viditelné světlo spojené s ústupem covidu, Velčovský nemá žádné náznaky, že by kluboví partneři chtěli končit. „Stejně je to unikát. Podílí se na chodu klubu finančními prostředky a nemůžou v plné míře chodit na zápasy. Musím říct, že příští sezóna bude složitější, protože sestupový osud postihne čtyři až pět týmů. I proto je jasné, že naše mužstvo musí doznat značných změn. Musí být silnější. Tím pádem bude výrazně dražší o několik miliónů. Pokud na to neseženu peníze, padák o patro níž je jistý. A to já nechci,“ ujistil příznivce. „Fanoušek v Šumperku chce vidět vítězství a je mu v podstatě jedno, jaká soutěž se hraje. Všichni by si samozřejmě přáli, abychom hráli s jinými týmy, ale podívejme se na to, jaká je aktuální situace. Jestli nebudu vidět do podání přihlášky na ekonomickou jistotu nebo aspoň výhled, tak se budu muset podívat do zrcadla a říct si: ‚Hele, ty tu soutěž hrát nemůžeš, nemáš na to…‘ Kdo mě aspoň trochu zná, tak ví, že udělám všechno pro příslušnost v Chance lize.“

Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde

Pozice a postoje svérázného „vůdce“ dělí fanouškovskou obec na dvě zásadní skupiny. Jedna ho uznává, druhá mu nemůže přijít na jméno. „Nečekám vděčnost. Ale aby mě někdo urážel a atakoval osobními invektivami, to je smutné a někdy až za hranou. Musím říct, že jsem nikomu nic neudělal, nic jsem neukradl, nezpronevěřil. Mám čistý stůl. Za patnáct let mého působení v Šumperku se tady hraje osm sezón první liga. Do klubu na okraji hokejové masy se dostávají peníze ze všech koutů republiky. To musí někdo odpracovat. Někteří rádoby fanoušci to bohužel nevidí. Za stávající takzvané šumperské peníze se prvoligová soutěž provozovat nedá. Každopádně, kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde,“ hlesl neradostně. „Mnozí lidé nechtějí pracovat a nemají zodpovědnost. V profesionálním hokeji není prostor někoho vychovávat,“ přihodil na svoji „obhajobu“. „Opakuji to spoustu let pořád dokola. Jestli někdo zvládne provozovat v Šumperku první ligu lépe, ať přijde. Není to jen o tom vlastnit klub, hrát si na majitele. Ročně do něj musíte sypat deset až patnáct miliónů. A do toho se nikomu nechce…“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *