POSTŘELMOV • „Víš co? Ty se radši věnuj papírování.“ Podobnou větu může oddílový sekretář zaslechnout často ve chvíli, pokud má ambice se montovat do práce fotbalovým trenérům. Je to ale opravdu tak? Jaká je ve skutečnosti jeho úloha v regionálním klubu a za co všechno nese zodpovědnost? Jednoduše řečeno, bavíme se o velké řeholi…
Ondřej Panák
Je nepsané pravidlo, že komu nejde fotbal, dá se na dráhu funkcionáře. Myslím, že to není úplné dogma, ale když se podívám kolem sebe, něco na tom bude. Nicméně, jako u všech pravidel, tak i u tohoto existují výjimky, a to v obou rovinách. Hlouběji ovšem pronikat nechci. Pokud má fotbalista během soutěže dvě přestávky, zimní a letní, při kterých si může odpočinout, věnovat se partnerovi, rodině a koníčkům, sekretář si o takovém luxusu může nechat jen zdát. Před začátkem sezóny na něho čeká spoustu nutné administrativy. Kupříkladu sestavování rozpisů, studování nových úprav pravidel a emailů s informacemi ze svazu atd., v neposlední řadě pak vyřizování přestupů či hostování. A propos, čím víc fotbalových kategorií v oddíle, tím víc je předešlá věta rozvitá. Hned jak se v polovině června naposledy pískne do píšťalky a sezóna se stane minulou, v ten moment otevírá email s přihláškou do nového soutěžního ročníku. Na(ne)štěstí je formulář už několik let neměnný. Proto stačí v tom předešlém upravit pár políček a půl práce je hotové. Ten zbytek je už o něco složitější. Vskutku. „Jaké kategorie budeme letos přihlašovat?“ ptá se jasně mířenou jednoduchou otázkou. „Nevíme, to je ještě brzo, dáme vědět až po dovolené,“ zní vágní odpověď od vedoucích družstev. Skvělé. Termín odevzdání přihlášky? Konec června… Jestliže má oddíl své týmy v okresních a krajských soutěžích, jsou jednotlivé předsezónní instrukce z patřičných fotbalových svazů jedna velká hádanka. Především v této covidové době je to opravdová lahůdka. Nejprve je zaslán email z Fotbalové asociace České republiky, který nařizuje či vysvětluje pokyny nebo opatření a je pod ním podepsáno právní oddělení naší nejvyšší instance. Zhruba za dvě hodiny se v poště objeví další se stejným předmětem, tentokráte z krajské sekce svazu. Pohledem logiky věci by měl obsahovat v podstatě to stejné, ovšem některá část textu chybí, jiná naopak přebývá. Pravděpodobně část pokynů patřila profesionálním oddílům, kdo ví. Konečně, za další dvě hodiny opět stejně označená zpráva, nyní od okresní fotbalové vrchnosti. Ano, správně, sdělení je opět upraveno. Nezbude tedy nic jiného, než zvednout telefon a zjistit, co je vlastně pravda. Odpověď opět potěší: „Vše je pouze doporučení, musíte použít selský rozum.“ Kdo chce uspět, měl by v týmu udržet zdravou konkurenci. Toho může dosáhnout například doplňováním kádru. Přivést nového hráče může být z pohledu sekretáře prekérní záležitost. Trenér si dotyčného vytipuje, předseda klubu schválí, ale až sekretář musí zajistit, aby týmová posila mohla nastoupit do utkání. V začátku celého procesu je občas nutné připomenout klubovému vedení, že lze přestupovat pouze ve schválených přestupních termínech. Jelikož se od jisté doby nabízejí hned tři možnosti, úspěšnost výběru se rapidně zvyšuje. Jakmile se oddíly domluví na podmínkách transferu, nastupuje nutná administrativní část. Nyní se vše děje přes velmi sofistikovaný informační systém asociace. Ve výsledku na to stačí pár kliknutí myší a je hotovo. Problém ale nastává v momentě, kdy jedna či druhá strana nereaguje na podanou elektronickou žádost a výkop prvního mistrovského zápasu se blíží. Trenér samozřejmě počítá, že hráč půjde do boje hned od začátku. Sekretář jen doufá, že se mu v pátek večer podaří spojit s kolegou z druhého oddílu, aby rovněž usedl k počítači a žádost laskavě potvrdil. Pak už může jít klidně spát, aniž by dvě hodiny před utkáním jízlivě zaslechl: „Hele, proč ho nemůžu najít v systému?“. Překvapeni? Možná. Nic méně, taková je práce fotbalového sekretáře. Vždy zodpovědná, někdy nelehká, pokaždé kostrbatá a většinou nedoceněná. Každopádně všichni, co ji děláme, máme fotbal opravdu v srdci. Nezpochybnitelně.
Buďte první kdo přidá komentář