OSTRAVA • Vrátil hokejový Šumperk na prvoligovou mapu. Teď dělá všechno pro to, aby povýšil ostravskou Porubu na nejvyšší republikový level po bok slavnějších Vítkovic. MARTIN JANEČEK se žádné práce ani výzvy nebojí. I když na Tyršově stadiónu strávil pouze jednu sezónu, Draci mu přirostli k srdci.
Petr Fišer
Jeho šumperská anabáze vypršela poté, co nenašel společnou řeč s prezidentem klubu Vladimírem Velčovským. Jejich představy se rozcházely ve způsobu, jakým by měla probíhat letní příprava. Přestože Janeček „potí krev“ za nového chlebodárce, šumperskou srdcovku nepřestal sledovat. „Logicky potřebovali trochu času na adaptaci ve vyšší soutěži. Každý nemá štěstí jako například Vrchlabí, které se stalo farmou Pardubic. Ve skromných podmínkách museli vytvořit mladý tým a ten už pomalu začal vystrkovat růžky. V našem vzájemném utkání neskutečně bojovali. Všem nám ukazují, že body od nich zadarmo nikdo nedostane. Přeju jim, ať se stanou mužstvem, co bude stát za uznání,“ prohlásil sympaticky cílevědomý lodivod. „S některými hráči jsme občas v kontaktu, ale nechtěl jsem je před zápasem rušit. Zdravé hecování proběhlo jen s kluky z realizačního týmu. S těmi se kontaktujeme velmi často a naše vztahy si dovolím nazvat přátelstvím. Přiznávám, že jsme si před i po utkání neodpustili pár vzájemných popíchnutí.“ Protože někdejší kouč Sparty Praha okusil trenérské angažmá ve všech ligových poschodích, může porovnávat. „Největší rozdíl mezi první a druhou ligou je v tom, že se bavíme o soutěži, která je o level výš. Hráči přemýšlejí profesionálněji a je na nich vidět, že řada z nich tvrdě pracuje na svých hokejových kariérách. Ve druhé lize už má většina kluků hokej spjatý s civilní prací, což se samozřejmě musí někde odrazit. Letos se navíc Chance liga hemží bývalými nebo s extraligou stále koketujícími hokejisty. Jejich výkony jsou skvělé. Zároveň musím říct, že jsem měl štěstí na svědomité hráče i o patro níž. Ať to byla Opava, nebo Šumperk. Odhodlání některých kluků bylo více než příkladné.“ Vyrovnanost, která provází začátek nového ročníku, ho vůbec nepřekvapila. „Všechny týmy mají na začátku sezóny dost elánu i síly, pomyslné nůžky se otevřou později. Jestli někdo čekal, že zkušená a posílená Poruba bude někoho válcovat, tak je úplně mimo mísu. Když srovnávám soupisky jednotlivých týmů, tak téměř v každém mančaftu figurují neskutečná jména. Neustále je koho a co sledovat.“ Současný koronavirový stav mu nedělá žádnou radost. Jak tráví volné dny v době nejistoty? „Tak jako každý. Prací. Stále slyšíme i čteme o dalších a dalších omezeních, ale až přijde konečně doba, kdy nám pánové nahoře dovolí pokračovat v naší milované práci, chceme být připravení. Není jednoduché hráče motivovat, když místo, aby se blížilo pomyslné světélko na konci tunelu, tak se jakoby vzdaluje a všechno se komplikuje. Bohužel, taková je doba. My ji respektujeme a chceme se s ní prát, jak se na profesionální tým sluší,“ řekl perspektivní kormidelník, kterému dělá šéfa legendární stratég František Výborný. „Pro hokej je to moc složité. Vím, že zdraví národa je přednější. Ale stojím za názory, že by se lidé, kteří o našem sportu rozhodují, měli zamyslet i nad jeho specifiky. Nejde všechno hodit do jednoho pytle bez toho, aby se udělaly částečné rozdíly. Hokej prostě neodběháte. Na druhou stranu je to pro všechny hokejové týmy stejné, a tak každý hledá cesty nejmenších sportovních škod.“
Buďte první kdo přidá komentář