Potkávali jsme se opakovaně na Welzlově kvadriatlonu v Zábřeze. Bratrům Vojtovi a Václavu Bednarským se většinou v cíli tleskalo jako prvním. Přijížděli v závěsu za sebou a ještě udýchaní sdělovali své první dojmy. Letos jsme situaci obrátili a k rozhovoru si oba závodníky pozvali ještě před startem. Téma se přímo nabízelo: zhodnocení prvního desetiletí závodu a osobní účast bratrů v něm.
Vladimíra Bartoňová
Zábřežský kvadriatlon podesáté, jak jste na tom s účastí vy?
Vojta: Jako starší jsem s tímto závodem začal o něco dřív, takže je to už můj sedmý start. Poprvé jsem ještě startoval v kategorii dorostenců a celkem čtyřikrát už si odvezl vítězství. Vašek: Jsem tu počtvrté, z toho dvakrát jsem byl druhý. Vojta + Vašek: Jezdíme sem moc rádi a nikdy nechceme vynechat. Zatím se nám to daří.
Vy ale jezdíte úplně jinou ligu. Proč zrovna Zábřeh?
Vojta: Je tu skvělá atmosféra, máme zde spoustu fanoušků a za poslední roky jsme tu nasbírali i řadu kamarádů a přátel, se kterými je po závodě příležitost zajít na pivo a nezávazně poklábosit. Táhne nás to sem také proto, že bydlíme nedaleko (v Šumperku – poznámka autora) a babička v Zábřeze.
V posledních několika letech jste končili v neměnném pořadí – starší bratr první a mladší druhé místo. Není už čas si to prohodit?
Vojta: Díky koronavirové době se nekonají světové poháry, takže řada dobrých sportovců trénuje a závodí v tuzemsku. Konkurence je veliká a obhájit dosavadní pozici bude velký oříšek. Na vítězný dojezd bratří Bednarských to letos moc nevidím.
Dojde i na vaše originální skoky do vody?
Vašek: Já to určitě nikomu nedám zadarmo. I když s týmovými protivníky v zádech na podobné skopičinky asi moc prostoru nebude.
Čím je pro vás vlastně tento závod? Cítíte se také tak trochu welzlovsky?
Vojta: Není to žádný velký šampionát, přesto tu panuje tvrdá disciplína a schází se spousta konkurentů. Pro ty, kteří chtějí se závoděním začít nebo si jen vyzkoušet vícedisciplínové soutěžení, je to ten nejlepší začátek. Vašek: Není to jen o výkonech, přesto se k nim většina závodníků ráda nechává vyhecovat. Panuje zde volnější, skoro rodinná atmosféra a recesistů se hlavně mezi místními také řada najde. Je dobře, že takové závody jsou.
Zmínili jste světové poháry, které vám díky koronaviru utekly. Bude tento zábřežský závod tréninkem, nebo naopak pojedete naplno?
Vojta: Pochopitelně se chceme předvést před fanoušky a kamarády. Že by to ale byla extrémní priorita celé sezóny, to se říct nedá. Ale máme tady určitou pozici a tu si tak lehce vzít nenecháme. Vašek: Určitě jsou důležitější závody, ale z pozice „skorodomácích“ nedáme nikomu nic zadarmo.
Jak na vás zapůsobil trojboj rodičů s dětmi, kterým pořadatelé letošní jubilejní ročník obohatili?
Vojta: Jakmile vedete děti sportovním duchem už od ranného mládí, je to to nejlepší, co pro ně můžete udělat. Z pozice zajištění budoucích závodníků je to od pořadatelů skvělý tah. Vašek: Z hlediska motivace je to fajn. Myslím, že právě tito závodníci se budou na Welzlův kvadriatlon pravidelně a rádi vracet.
Co popřejeme závodu a sobě k účasti na dalších ročnících?
Vojta: Ať se jako vždy líbí a ať se v cíli všichni v pořádku sejdeme s myšlenkou účasti na minimálně dalších dvacet let. Vašek: Moc bych si přál, aby závod a naše účast v něm vydržely ještě velkou spoustu let. Protože je to takový charakteristický znak Zábřeha. Je to jeho osobitý závod a určitě stojí za to, aby sem lidé přijeli vyzkoušet si Welzlův kvadriatlon. My nevynecháváme nikdy.
Co bratři slíbili, to také dodrželi. Na stupních vítězů jsme je v sobotu 18. července viděli hned několikrát a v celkovém hodnocení skončil Vojta jako první a Vašek na třetím místě. Čtvrtou příčku obsadil zábřežský sportovní král David Jílek, který se stal jedním z ambasadorů letošního ročníku a například vítězům dětských kategorií věnoval několik ze sbírky svých pohárů.
Buďte první kdo přidá komentář