Od minulého týdne má Šumperk novou galerii, a to galerii samoobslužnou. Nese název Galerie Pavilon – Kabinet fotografie a drobného umění a prvním umělcem, který tu vystavuje své fotografie, je renomovaný fotograf Ivan Prokop. Galerie, která sídlí v Radniční ulici v Šumperku v někdejším měšťanském pavilónu, se otevřela veřejnosti poprvé minulý čtvrtek díky tvrdé práci mnoha nadšenců a podpory města. O tom, jak samoobslužná galerie funguje a jaké má další plány, jsme si povídali s iniciátorem těchto aktivit Tomášem Aberlem.
Hana Písková
Když jsme si o připravované galerii povídali před několika týdny, ještě nebylo do detailu zcela jasné, jak bude samoobslužný systém fungovat. Můžete to popsat lidem, kteří neměli možnost zúčastnit se první vernisáže?
Člověk si přečte na dveřích postup, vytočí telefonní číslo uvedené na dveřích a otevře se mu elektronicky zámek. To může udělat denně od dubna do října a od 8 do 18 hodin. Pokud se do této doby trefí, galerie se mu otevře, vstoupí dovnitř, rozsvítí se světla a dotyčný si může volně prohlédnout celou výstavu. Prostor opustí, až se coby divák nasytí.
Slyšela jsem, že inspiraci jste získal ve Švédsku.
Ano, protože na našem starém kontinentě jsou ve výstavnictví, muzejnictví nebo scénografii asi nejdál Nizozemci a potom Skandinávci.
Výstavy, které plánujete, budou vždy jen ke zhlédnutí, nebo si lidé budou moci fotografie či obrázky i koupit?
Určitě ano. I ta první výstava Ivana Prokopa už je prodejní. Je tam 12 fotografií formátu 70 na 100 centimetrů. K prodeji budou fotky po výstavě. Mají stanovenou cenu. Všechno jsou to originální fotografie, všechny jsou opatřeny slepotiskem a ke každé fotografii dostane zájemce certifikační list, který popisuje ten určitý originál. Lidé si mohou po telefonu, e-mailem nebo i osobně tu fotografii zarezervovat už v průběhu výstavy.
Proč na začátku právě Ivan Prokop?
Ivan Prokop má veliké vazby k Šumperku. Řešili jsme dvě věci, aby první vystavující autor byl velice kvalitní, známý fotograf a aby jeho dílo bylo také známé, což se povedlo. Ivan patří ke světově uznávaným fotografům. Fotí hodně hudbu, jazz, festivaly, muzikanty všude po světě. Do Šumperka jezdí každý rok, je partnerem Blues Alive, má tu už určité zázemí a lidé ho tu znají.
Koho uvidí lidé v Šumperku na jeho fotografiích?
Je na nich 12 osobností. Kurátor galerie Petr Zatloukal z Olomouce vybral jako stěžejní fotografii, kolem které se ta výstava točí, fotografii Franka Zappy, ale je zde i spousta dalších muzikantů – Dan Bárta, Buddy Guy, Bobby McFerrin nebo bratr Ivana – Michal Prokop. Je to zajímavá směs barevných i černobílých fotografií.
Do kdy výstava potrvá?
Do 27. září a od 1. října budeme mít druhou a letos poslední výstavu, protože pavilón nefunguje přes zimu, takže koncem října letošní výstavní činnost ukončíme.
Jaká je vaše vize?
Celý ten projekt Galerie Pavilon nese podtext Kabinet fotografie a malého umění. Tím malým uměním se nemyslí něco podřadného, ale spíše drobného. Protože ten prostor a celý ten objekt je maličký, ale velmi krásný a v centru města, museli jsme mu leccos přizpůsobit. Počítáme především s autorskými fotografiemi, ale realizační tým je otevřen různým dalším možnostem. Chtěli bychom se v budoucnu vrátit i k historii tohoto měšťanského pavilónu, shromáždit i fotografie a dějinné archiválie k tomuto tématu a vystavit v měšťanském pavilónu samotný měšťanský pavilón. Líbilo by se nám být i podpůrnou aktivitou pro Blues Alive nebo i další větší projekty ve městě.
Lidé chodí kolem a často si nevšímají. Co všechno jste s bývalým měšťanským pavilónem museli udělat, aby sloužil jako galerie?
Pavilón byl dlouho neobýván, byl využíván jako sklad. Nám by se do budoucna líbilo, kdyby všechny nemovité kulturní památky přispívaly ke kulturnímu životu ve městě. Proto jsme šli za vlastníkem, což jsou Podniky města Šumperka, a spolu s městem se podařilo vyměnit šindelovou střechu, opravit a natřít fasádu, přesklít, natřít, opravit okna a celý interiér se opatřil novými omítkami, elektroinstalací a novým výstavním fundusem. To znamená, že jsou tam zástěny pro možnost umístění závěsných systémů na obrazy, je tam nové galerijní osvětlení a vlastně celé to srdce je automatizovaná ústředna, kterou se spouští a řídí celý ten proces fungování pavilónu. Čeká nás snad ještě v příštím roce oprava schodiště. Předpokládám, že se vlastník objektu společně s námi bude snažit získat na to nějakou dotaci.
O vás se ví, že máte rád grafiku, k jakému typu fotografií vy osobně tíhnete?
To je těžká otázka. Já jsem byl vlastně vystaven tlaku v naší první galerii Eagle Gallery – Kabinetu grafiky v Nemocniční ulici vystavovat také fotografie, takže kvůli tomu jsme hledali další prostory. Na vaši otázku vám v tuto chvíli neodpovím, v Galerii Pavilon bychom chtěli vystavovat přední české, světové, ale i místní autory.
Jak velký tým lidí se na aktivitách kolem nové galerie podílí?
Ač to tak nevypadá, tak tato drobná stavba spotřebovala tolik energie, jakou byste museli vydat při stavbě nového rodinného domku. Zaměstnala celý tým Eagle Gallery. Pavilón má dva garanty – Hanku a Tomáše Janíčkovi, kteří se věnují fotografii a kontaktují fotografy. Mají dramaturgický plán a komunikují s kurátory. V současné době máme dva kurátory pro grafiku a dva kurátory pro fotografii. Všem bych rád moc poděkoval, protože tu práci dělají naprosto nezištně a je to jejich zájem, záliba. O to se to víc cení. Co se týká té stavební připravenosti, celý ten velký tým, který se na tom podílel, nemůžu ani vyjmenovat. Všem jsem poděkoval na vernisáži. Vyzvedl bych třeba pana Vavrušu, který dal dohromady celý systém kamerového sledování a propojení mozku toho pavilónu, aby všechno fungovalo zcela automaticky bez obsluhy na základě pohybových a jiných čidel. Děkuji ale opravdu všem, kteří pomáhají.
Buďte první kdo přidá komentář