Možná jste si stejně jako já všimli rostoucí obliby koloběžek. Nemám na mysli těch dětských, které jsme v určitém věku snad všichni doma měli, ale těch, které už dnes konkurují bicyklům, začali je používat lidé všech věkových kategorií, koloběžky, které neslouží jako nástroj k přesunu z bodu A do bodu B, ale koloběžky, které si lidé užívají jako prostředek ke zlepšení fyzické kondice nebo zpestření volnočasových aktivit. Někteří se díky nim už dnes sdružují v klubech koloběhu, jiní na nich závodně nebo rekreačně sportují. Petr Neugebauer ví o koloběžkách hodně, věnuje se jim profesně a v poslední době dává dost času projektům, které prokazují pozitivní vliv jízdy na koloběžce na lidské zdraví. Jedním z nich je například web Tělák nás baví. Petr žije v Bělé pod Pradědem, pracuje v Hanušovicích a o koloběžkách dokáže vyprávět hodiny.
Hana Písková
Čím to podle vás je, že koloběžkování propadá čím dál tím víc lidí?
Myslím, že populace si i díky letošní koronavirové epidemii uvědomila, že je potřeba se hýbat na čerstvém vzduchu. Spousta lidí má málo času, ale hodně lidí zajímá, co je potřeba udělat pro své tělo, aby se dožili vyššího věku ve zdraví, aby byli fit. Snad i díky mojí práci už veřejnost začala zjišťovat, že koloběžka je moc prima, že to je nejen zdravý způsob pohybu, ale že je to i zábava.
Jaké zdravotní benefity má jízda na koloběžce?
Největší je asi ten, že při jízdě na koloběžce jsou aktivovány všechny největší svalové skupiny. Jak spodní, tak horní aparát se hýbe, to znamená, že nedochází k nějakému přetěžování určitých partií jako třeba na kole.
Říká se, že koloběžka je prý dobrá na záda. Nejen na záda.
Je pravda, že hluboký stabilizační systém, který drží celý svalový aparát, je na koloběžce neustále v permanenci, neustále se aktivuje. U jedinců, kteří mají sklony k bolestem zad nebo měkkých tkání, a dostanou se díky koloběžce do pohybu, dojde k posílení organismu a odstraní se i bolest. Všimla jsem si, že koloběžku doporučujete i otylým dětem nebo lidem. Proč? Možná právě proto, že na koloběžce nedochází k otřesům jako třeba u běhu. Otylý jedinec má obecně zhoršené možnosti pohybu. Na koloběžce nedochází k přetěžování, je to spíš forma rehabilitace nebo protahování, takže koloběžka je pro tyto lidi vhodná. Je ale skvělá také pro lidi, kteří mají třeba operované kyčle nebo kolena, pro lidi starší, kteří už mohou mít k pohybu nebo sportu skeptický postoj. Zkrátka koloběžka je šetrná obecně.
Častý dotaz lidí je, jestli se dokážou odrážet střídavě oběma nohama, když v dětství používali většinou jen jednu.
Je to zbytečná obava. Ty nohy je potřeba střídat, tak jako na lyžích jezdíte doprava i do leva. Jde jen o nácvik a praxi, naučí se to opravdu každý. Střídat nohy je normální. Navíc to střídání podporuje i spolupráci pravé a levé hemisféry v mozku, což je pro organismus pozitivní.
Proč se vlastně začaly dělat koloběžky s velkým předním kolem, jde o větší stabilitu, větší pohodlí?
To je širší téma. Větší kolo je lepší kvůli průjezdnosti terénem. Čím níže je položen nášlap, tím méně přetěžuji kotník. Lidé to někdy vnímají jako hendikep koloběžky, že mohou o obrubník zadrhnout, ale ze zdravotního hlediska je to opravdu správně. Dvě stejně velká kola jsou také v pořádku, v prvé řadě je vždy důležité, k čemu a komu bude koloběžka sloužit především.
Na výletě jsem potkala i pejskaře na koloběžkách se svými mazlíčky.
Pejskaři to je krásná skupina lidí. Oni si vlastně často nepořizují koloběžku, že by se chtěli sami hýbat, ale proto, že chtějí stačit svému pejskovi. Chtějí mu dopřát, aby se vyběhal na maximum. Mají od koloběžky jiná očekávání než lidé, kteří ji berou vyloženě jako volnočasovou aktivitu. Velký zájem je o tento typ koloběžek na západě.
Viděla jsem i váš web Tělák nás baví. Co je smyslem toho projektu?
Ta úvodní myšlenka toho projektu byla širší. My jsme mysleli na děti, které nejsou třeba tak pohybově nadané nebo trpí obezitou, aby se v tělesné výchově necítili hloupě, trapně, aby pro ně pohyb nebyl trauma. Jízda na koloběžce je jednoduchá, zvládne ji opravdu každý a je to zábava. I pohybově méně nadané děti z ní mohou mít radost, zážitek. Ta hlavní myšlenka ale byla, aby se tyto děti začaly hýbat i ve svém volném čase, aby měly chuť vyrazit třeba na výlet. Šlo nám o zdraví. V České republice máme v posledních letech daleko větší podíl nárůstu obezity u dětí, něž je v západních zemích. Budování radosti z pohybu od malička by mohlo tento trend změnit.
Jaká je zatím reakce učitelů a dětí ve školách?
Je to vždy o konkrétním jedinci. Pokud je učitel otevřen něčemu novému, je schopen si to na škole prosadit. Hledáme učitele, které chtějí tu myšlenku sdílet, nebojí se nových aktivit.
Co na to říkají lékaři?
Jejich zájem roste. My jsme zahájili testování u dětí, ale i dospělých a seniorů. Ta data přesvědčila například paní docentku Jandovou, neuroložku. Ta udělala projekt, který zaštítilo i Ministerstvo zdravotnictví a testují se děti v lázních. Od toho se ještě více dozvíme, při kterých diagnózách koloběžka vyloženě pomáhá a jaký výsledek se dá očekávat.
Vím, že vaši práci svou aktivitou propaguje i jeden hendikepovaný sportovec. Je pro mě úplně nepochopitelné, jak zvládá jízdu na koloběžce člověk, kterému chybí končetina.
Je hodně osob, které třeba vlivem úrazu přišli o končetinu a mají endoprotézu. Pokud jim ta endoprotéza umožňuje pohyb, pak se mohou hýbat i na koloběžce. Třeba Radim Šácha, hendikepovaný sportovec, se udržuje s koloběžkou v kondici. Znám pána, kterému je sedmdesát, chodí o berlích nebo používá chodítko. Začal používat naši koloběžku je šťastný, že se může svobodněji hýbat a mít radostnější život.
Buďte první kdo přidá komentář