Přehlídka Zábřežská Mateřinka slavila. Na kulturní scéně města působí už dvě desítky let. Do svých kalendářů si termín konání pravidelně zapisují nejen mateřské školy z celého regionu, ale také rodiče vystupujících dětí a široká veřejnost. Čím je Mateřinka pro zábřežskou MŠ Zahradní, jsem si povídala s ředitelkou Ivonou Piskovou, která oblastní kolo této dětské přehlídky do města přivedla a do dnešní doby zachovala. Další nejbližší se koná až v Prostějově.
Jak se Mateřinka vlastně v Zábřeze ocitla?
Když jsem v roce 1999 přišla pracovat do MŠ, našla jsem v časopise Informatorium výzvu pořadatelů z Nymburka, že hledají organizátorky festivalu Mateřinka. Jela jsem se tam podívat, zaujalo mne to, a tak jsem se do pořadatelství v Zábřeze pustila. Letos je to přesně dvacet let.
S jakým cílem jste do organizace šla?
Mám ráda změny a vymýšlení nových věcí. Sama zpívám a tancuji a chtěla jsem vidět, jak to na pódiu zvládnou malé děti. Napřed to byly jen tanečky nebo pohybové ztvárnění písně. Dnes už je tam dramatika i scénografie, speciální choreografie. Co školka, to originalita.
Jak vzpomínáte na první ročník?
S paní učitelkou Lídou Hetclovou jsme se do organizace pustily, a nakonec to byla ona, která Mateřinku na jevišti zábřežského kulturního domu uvedla. Já tenkrát doma ležela s těžkým zápalem plic a průběh si mohla pustit až teprve ze záznamu. Programem tehdy prováděla Lena Freyová, se kterou jsme měli z akcí pro děti dobré zkušenosti.
Jaká je Mateřinka teď?
Je vypilovaná a vybroušená. Má ustálený počet pódiových vystoupení a každý rok něčím překvapí. Možná, že výkonem dětí už se dostala k vrcholu, ale kreativitou učitelek se zdá nevyčerpatelná. Každé představení je zajímavé, každé něčím nadchne. Tleskají jim rodiče i veřejnost a kulturní dům při tom praská ve švech.
Jak tehdy na novinku zareagovaly školky?
Zábřežské školy se od začátku účastnily všechny, postupně se přidávaly další města a obce. Pravidelným účastníkem je například Šumperk, přidaly se Mohelnice i Loštice. Vesnické školky se v účasti střídají. Každý rok je to průměrně 12 až 13 dětských vystoupení, doplněných vyhodnocením výtvarné soutěže.
Výtvarná soutěž na taneční přehlídce?
Mateřinka se koná jako nesoutěžní přehlídka pódiových vystoupení dětí mateřských škol. Výtvarná soutěž přišla později, jako obohacení programu. A také aby se i ostatní děti dostaly na jeviště. Soutěž vyhlašujeme pokaždé na jiné téma, oceňujeme jednotlivce a kolektivy nejpěknějších prací. Letos děti malovaly a tvořily na téma: Mít tak kouzelný prsten.
Tančí se také na zadaná témata?
Konkrétní téma Mateřinka nikdy neurčovala. Nejčastěji je to příroda, voda, les… Názvem to možná vypadá, že se témata opakují, ale vystoupení jsou vždy jinak podaná. Školky je vybírají podle hudby, počtu dětí či věkové struktury. Na pódiu se tak objevují děti od tří do šesti let. Ročně je to okolo dvou set účinkujících.
Letos jsme ale v programu viděli i odrostlejší děti.
To bylo v rámci výročí. Oslovila jsem naši bývalou učitelku, dnes vedoucí tanečního kroužku místního DDM, který program jubilejního ročníku obohatil vlastním vystoupením. Shodou okolností to všechno byly absolventky naší školky, které na Mateřince také tančily.
V programu se také zpívalo, oceňovalo a blahopřálo.
Ano, moc mne to dojalo. Narozeninové přání pro Mateřinku složila a také s dřívějšími účastníky zazpívala školka Drozdov. Od kolegyň jsem dostala za pořádání zlatou medaili a kytičky jako poděkování. Je fajn, že i když už s některými nespolupracuji, vztahy zůstaly přátelské.
Čím děti k vystoupení motivujete?
Dostávají kytičku a drobné odměny. Letos jsme to vylepšili zlatými bludišťáky a společenskými hrami pro každou školku. Předávaly se za konferování šaška Váňi, který se Zábřežskou Mateřinkou spolupracuje přes deset let.
Jakou budoucnost chystáte Zábřežské Mateřince dál?
Ještě deset let bych chtěla Mateřinku pořádat a dětem i učitelkám dávat prostor pro jejich kreativitu. S oslavou třicetiletí bych zároveň odešla do důchodu a předala ji jinému organizátorovi. Je to taková naše školková tradice a byla bych ráda, kdyby zůstala zachovaná. Za spolupráci bych chtěla poděkovat nejen samotným účastníkům, ale také městu a Zábřežské kulturní, stejně jako studentům místní školy sociální péče za zajišťování dopoledního programu pro účinkující děti.
Buďte první kdo přidá komentář