Co Čech, to zahradník. Proto jsme pro čtenáře Týdne na severu připravili rubriku Rady do zahrady. V pravidelně zveřejňovaných článcích se dozvíte, jak o zahrádku pečovat nejen na jaře, ale také v létě, na podzim a dokonce i v zimě. Autorem fundovaného textu je zkušený zahrádkář Petr Kumšta.
Seriál o podnožích J-TE-C – tato jabloňová podnož má střední vzrůst, a to jak ve školce, tak i na stanovišti. Růstem se dá srovnávat s podnoží M2. Má bohatší kořenový systém než je u výchozí podnože M2. Je vhodná pro odrůdy jabloní, které jsou velmi plodné a mají střední až slabší růst. Kdo chce mít na svém pozemku kvalitní trávník, brzy pozná, že péče o něj je stejně náročná, ne-li náročnější, než pěstovat zeleninu nebo květiny. Častým problémem bývá tvorba mechu, což podporuje řada faktorů. Nejčastěji je to nedostatečná výživa, zastíněné nebo vlhké stanoviště, kyselá půda a nesprávné sečení. Příliš nízké strniště nebo dokonce skalpování drnu sekačkou má za následek zvýšenou tvorbu mechu. Teplé a vlhké zimy vytváří pro vznik mechu přímo ideální podmínky. Bude proto nutné pustit se do boje s mechem s plným nasazením. Než ale přistoupíme ke hnojení, provzdušňování a sečení, vyplatí se nejprve zbavit trávník mechu mechanicky. Na malém pozemku vystačíme s železnými hraběmi, ale na pozemku o výměře několika arů je ruční vyhrabování nadlidský výkon. Na takové ploše se vyplatí použít vyčesávač, který je dodáván jako příslušenství rotačního kypřiče půdy. Ocelové pruty snadno a rychle vyčešou veškerý mech. Pokračujeme v základním řezu jabloní a hrušní. Dbáme na to, aby byly koruny řídké, odstraňujeme převislé a křížící se větve a zahušťující se jednoleté výhony. Kvalitní ovoce je vždy na mladém dřevě, tj. na jednoletých až tříletých větvích. Větší rány ošetříme proti houbovým chorobám buď stromovým balzámem, latexem s přídavkem fungicidu, štěpařským voskem nebo Kambilanem. Vyvážeme a ohýbáme větve u ovocných stěn a štíhlých vřeten. Na jednoleté výhony lze využít různá těžítka nebo drátěná ohýbadla. Do konce března roubujeme a přeroubováváme všechny peckoviny, v některých případech i jádroviny. Podmínkou pro úspěšné roubování jsou nenarašené rouby. Volíme obyčejnou nebo anglickou kopulaci, sedélkování, popřípadě kozí nožku. Při roubování vždy dbáme na to, abychom se nedotýkali řezných dosedacích ploch a měli ostré nože.
Buďte první kdo přidá komentář